Nenávistníci v médích

Václav Danda |

Již delší dobu můžeme pozorovat stoupající nenávist ke všemu národnímu a vlasteneckému u části zdejších novinářů a publicistů. Ovšem to, co tito „nenávistníci“ předvedli v roce 2012 překonalo veškerá očekávání. Jako zdivočelí psi utržení ze řeťězů „politické korektnosti“, kterou sami předtím úzkostlivě hájili, se vrhali na vše, co jen zdánlivě připomínalo národní zájem českého státu. Samozřejmě, že pokyn ke štvanici dali jako obvykle velcí hráči dobře schovaní za majiteli médií, pracujících pro „Čtvrtou říši“ - EU. Není náhodou, že „protektorátní média“ vlastněná kromě Práva výhradně německými vydavateli a „bakalovská“ ČT našly společnou řeč a pustily se s vervou do likvidace posledních zbytků národní suverenity. Včele s „havlistickou avantgardou“ v Respektu, Mladé frontě DNES a Lidových novinách se tento brutální nenávistný styl psaní přenesl do Práva, Hospodářských novin i dalších periodik. To byl ovšem slabý odvar toho, co se v roce 2012 odehrávalo na internetu.

Opravdové běsnění a nenávist, kterou se ve své době vyznačoval nacistický a komunistický tisk se stalo normou některých levicových serverů. Stokou šířící nenávist se staly hlavně dva levicové weby, Britské listy a Deník referendum. Zde se často objevovaly i přímé výzvy k násilí proti nelevicové části společnosti. Za stovky dalších příkladů citujme z této stoky marxistu Jakuba Patočku, který v článku „Nelitovat Klause,“ v Deníku referendum 5.10.2012. mimo jiné napsal: „Když jsem se jednoho svého moudrého přítele a bývalého ministra české vlády (nebyl to Jaroslav Šabata) dotázal, jak lze fenomén Klaus vysvětlit, odpověděl mi myšlenkou Václava Černého: „Jsou lidé, kteří když zjistí, že nemohou být anděly, chtějí se stát alespoň ďábly.“ Taková absolutní kategorie mě zaskočila, po chvíli přemítání jsem se dotázal, zda tedy bylo možné Klause v klíčové, revoluční době let 1989-1992 nějak zastavit, a dostalo se mi odpovědi: „Leda bazukou. A dnes si myslím, že jsme to měli udělat.“ O airsoftové pistoli se nemluvilo, pojem jsme ani neznali.“

Co tolik vyvedlo z míry představitele evropského superstátu v Berlíně a Bruselu, že si přestali hrát na mírumilovné strýčky hlásající „pravdu a lásku“ a ukázali přes svoji pátou kolonu v našich médiích revoluční „eurozuby“ ? Čeho se tolik polekali, že museli sáhnout k revolučnímu mediálnímu teroru, který měl za cíl vyprovokovat „lidové“ revoluční bouře v ulicích Prahy a svrhnout nenáviděnou vládu a prezidenta. Všechny druhy zastrašování, zpravodajských i mediálních her se rozeběhly za jediným účelem. Zničit politicky prezidenta.

Za tímto účelem byla také spuštěna operace „Vondrouš.“ http://www.prvnizpravy.cz/sloupky/vondrous-janecek-a-vlny-revoluce/

„Čtvrtá říše“ řízená marxisty z Bruselu a Berlína se polekala rostoucí popularity českého prezidenta a jeho nekompromisní obhajoby národních zájmů a nebojácného postoje vůči Bruselu i domácím kolaborantům. Každý kdo neplive na prezidenta se stává v očích mediálních „europeistů“ podezřelým a je třeba ho zničit.

K tomuto účelu vzniká v roce 2012 „revoluční mediální fronta,“ která každým dnem útočí na jakékoli zmínky o samostatnosti a suverenitě našeho státu. Tyto „revoluční akční skupiny“ ovládající jednotlivá média, postupně vytvářejí společenskou atmosféru podobající se studené občanské válce. V zemi je tak připravováno podhoubí pro likvidaci posledních zbytků národní pravice, která by se mohla stát překážkou pro hladké protektorátní vládnutí EU v českém prostoru. Ne, že by všichni tito „proevropští“ novináři, tvořící „revoluční mediální frontu“ byli stejně informováni nebo úkolováni z Bruselu. Každý z nich má svůj „stupeň zasvěcení,“ který odpovídá jeho společenskému a mediálnímu postavení v „havlistických“ strukturách. Většina z těchto „eurohujerů“ v médiích si ani neuvědomuje, že se svými články hanobícími vlastní národ, prezidenta a stát ve prospěch nadnárodní moci dopouští jednání, které je nejen nemravné, ale i vlastizrádné. Je dobře zapamatovat si jména nejaktivnějších z nich.

Nenávistníci v médích v roce 2012: Cvek Boris, Čižinský Pavel, Čulík Jan, Daniel Milan, Doležal Jiří, Dvořáková Vladimíra, Eichler Patrik, Fendrych Martin, Fiala Zbyněk, Fischer Petr, Fridrich Milan, Gabal Ivan, Gál Fedor, Golgo Fabiano, Halík Tomáš, Hanák Jiří, Hnízdil Jan, Holec Petr, Hvížďala Karel, Jandourek Jan, Jelínek Lukáš, Kamberský Petr, Keller Jan, Komárek Martin, Kostlán František, Kotrba Štěpán, Kubík Jiří, Kundra Ondřej, Lauder Silvie, Macháček Jan, Májíček Jan, Minařík Petr, Mitrofanov Alexander, Moravec Václav, Nováček Petr, Novotný Oto, Pajerová Monika, Palata Luboš, Patočka Jakub, Payne Jan, Pehe Jiří, Peňáz Jiří, Petráček Zbyněk, Plesl Jaroslav, Putna Martin, Řezanka Marek, Slačálek Ondřej, Šídlo Jindřich, Šiklová Jiřina, Šonka Jaroslav, Štampach Ivan,Taberi Erik, Tydlitátová Věra,,Uhl Petr, Urban Jan, Viewegh Michal, Vostal Bohumil.

vyšlo na http://freeglobe.parlamentnilisty.cz