Revue Fragmenty, XVII.ročník, květen 2012
Děkujeme, že nás čtete již dlouhých sedmnáct let!
Neprosazujme pouze cizí zájmy, chraňme i zájmy své země
Václav Klaus, prezident republiky
Na program jednání vlády České republiky dne 16. května byl zařazen materiál s názvem „Návrh na sjednání Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy“. Někteří si vzpomínáme, že občané Irska v červnu 2008 v referendu Lisabonskou smlouvu odmítli. Členské státy Evropské unie – ve snaze tuto smlouvu prosadit – učinily politický závazek, že poskytnou Irsku záruky reagující na obavy, které mohly přispět k irskému odmítnutí této smlouvy. Jedná se především o ochranu práva na život (protipotratová problematika), o daňovou suverenitu a také o neutralitu Irska. Irský protokol a záruky v něm obsažené mají vstoupit v platnost společně se Smlouvou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii. Jako prezident České republiky mám pochopení pro obavy Irů z možných negativních důsledků Lisabonské smlouvy, a proto nemám důvod nepodpořit jejich požadavky. Proto také – pokud vláda se sjednáním zmíněného Protokolu vysloví souhlas – neprodleně zmocním velvyslankyni České republiky paní Vicenovou k podpisu tohoto Protokolu. Považuji však za nezbytné připomenout, že si i Česká republika před svou ratifikací Lisabonské smlouvy vyjednala dodatkový protokol, který garantuje nedotknutelnost poválečných majetkových poměrů v naší zemi. Na rozdíl od Irů, kteří si dokáží své zájmy a priority prosadit, v našem případě sám náš vlastní parlament přijetí podobného dokumentu zkomplikoval. Proto se v této souvislosti obracím na ústavní orgány a politickou reprezentaci státu se žádostí, abychom nepodporovali pouze zájmy ostatních zemí, byť jakkoliv oprávněné, ale abychom na mezinárodní scéně dokázali prosazovat a chránit i zájmy země své.
Obávám se, nakolik bude náš kontinent, tápající globalizačním nomádství lidí i idejí mít odvahu čelit náporům nových ideologií nepřátelských člověku a demokracii
Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup pražský a primas český
Drazí diecézani, 450 let nás dělí od obnovení našeho arcibiskupství po 140 letech sedisvakance (období, během něhož není obsazen církevní úřad – nejčastěji diecézního biskupa nebo papeže, pozn. redakce) v důsledku husitských válek v roce 1562. Z historického hlediska jsou tři data, která se váží k této obnově: dne 5. 9. 1561 vydává papež Pius IV. bulu, kterou ustanovuje pražským arcibiskupem vídeňského arcibiskupa Antonína Bruse z Mohelnice. Bula doráží do Prahy na přelomu roku 1561/1562. Vlastní nastoupení arcibiskupa je spojeno se Zlatou bulou krále a císaře Ferdinanda I. ze dne 26. 9. 1562. Naše volba oslav obnovy arcibiskupství padla na den 12. května, kdy v miléniu umučení sv. Václava v roce 1929 po dostavbě katedrály za arcibiskupa Dr. Františka Kordače, a kdy v úřadu prezidenta republiky byl Tomáš Garrigue Masaryk, posvětil dostavěnou katedrálu světící biskup Jan Nepomuk Sedlák. Po této konsekraci byla katedrála za přítomnosti prezidenta a představitelů státu představena celé společnosti světícím biskupem Antonínem Podlahou. Ono ohlížení se do minulosti není jen nostalgií, vzpomínáním a oslavou výročí, ale také příležitostí k reflexi a výzvou přítomnosti s perspektivou do budoucnosti; někdy i varováním. Doba 16. století, kdy bylo naše arcibiskupství obnoveno, byla důležitým mezníkem. Objevení nového světa Kryštofem Kolumbem dalo nový rozměr církvi a přineslo nové úlohy. Bylo výzvou, jak hlásat křesťanství na novém rozsáhlém kontinentu. Byla položena otázka lidské důstojnosti a svobody, právo na sebeurčení, politickou autonomii. Vyvstala otázka vzniku mezinárodního práva a vynořila se řada ekonomických otázek a problémů. Tak si v současnosti musíme klást i my podobné otázky; nové světy nám přinášejí nové vědecké objevy, nové informační technologie, ale i demografické problémy a ekonomické krize. Otázka lidské svobody a demokracie je znovu nastolována v celosvětovém měřítku, a nové ideologie nepřátelské člověku a demokracii zvedají hlavu. Nenávist, závist, pohrdání druhým člověkem, relativizace etických hodnot nejsou pouhým okrajovým jevem. Pohrdání pravdou, právem a spravedlností se stává častým doprovodným fenoménem na celosvětové politické scéně. Univerzitní prostor, na rozdíl od tehdejších univerzit v Salamance a v Alcalá, není místem, kde by zazněla důrazná obhajoba zmíněných hodnot.>>>
Kdyby si lidé uvědomili, že si své orgány do nebe nevezmou...
bŘETISLAV oLŠER
Potenciálních dárců orgánů ubývá. Jejich dárcovství je totiž v Česku v krizi. Jako ostatně všechno. Proto jsem si připomněl největší nemocnici na Blízkém východě Hadassah v Jeruzalémě, v níž jsem sbíral materiály pro svůj román „Krev pod obojí“. Příběh zastřeleného Žida, jehož žena prožívá tragické dilema; zda má dárovat manželovu ledvinu nemocnému Palestinci... http://olser.cz/roman-krev-pod-oboji/“Je to pro nás zcela samozřejmé, provádíme rovněž transplantace orgánů mezi Židy a Araby i obráceně. Loni jsme takových operací uskutečnili hned několik,” řekla mi ředitelka Public Relations Hadassah Barbara Sofer. V jejím hlase zněl nepatřičný patos, ale já jsem si uvědomil, že se nacházím ve zcela jiných dimenzích, na rozdíl od pokryteckého Československa, kde se během holocaustu vyráběli pro Třetí říši zbraně a na Barrandově tehdejší česko-německá elita vesele kolaborovala s nacisty. “Kdyby si lidé uvědomili, že si své orgány do nebe nevezmou, umíralo by značně míň čekatelů na orgány,“ vysvětluje mi Kiril Grozovský, který žije v Izraeli už patnáct let a v nemocnici Hadassah pracuje jako koordinátor předtransplantačních záležitostí. Orgán pro transplantaci dostane však mizivých pár procent z milionů čekajících příjemců. Zbytek je odkázán na orgány z jiných případů úmrtí. Mezi ně patří rovněž dopravní nehody, jež jsou u nás jednou z možných dárcovských příležitostí. Platí totiž zákon, že orgány nesmí být použity z osob, jež jsou v bance těch, které zamítly možnou transplantaci. Takových lidí je dnes v Česku 1117. "Est modus in rébus, sunt certi denique fines - Vše má svou míru a pevné hranice,” řekl kdysi Horatius.>>>
Petře moc a moc krásných a šťastných let!
Ve středu 16. května 2012 se dožívá 50 let dlouhodobý člen naší redakční rady a skvělý kamarád, ředitel rádia Ethno Petr Žantovský. Přejeme mu do dalšího života hodně tvůrčí síly a krásných článků a děkujeme mu za vše, co k ozdravení naší společnosti vykonal. Jedná se zejména o jeho kritické články zvané mezi novináři "Žantovského jedy", jimiž významně přispěl ke kultivaci naší politické scény.
Petře, všechno nejlepší a piš! Je to potřeba nyní snad víc než dříve. To Ti přejí za redakci
Ivana Haslingerová a Jirka Pancíř
Poslankyně Pecková by si nikdy nedovolila proti důchodcům vystoupit
Reakce VÁclava CempÍrka z TOP09 na článek
Důchodci si zvyknou i na smrt, poslankyně Pecková to ví…
Dobry večer, musim se ohradit proti neopravnenym vypadum proti pani poslankyni Peckove. Jeji komentar k nizsi valorizaci duchodu je vytrhavan z podstaty veci. Ona se zastava duchodcu, protoze prosli slozitym obdobim a vzdy si s obtiznou situaci poradili. Dnes ji media a rada dalsich osob osocuji a podsouvaji zcela jine myslenky. Jak spravne uvadite, predevsim ve sve lekarske praxi se venuje seniorum a nikdo si na ni nestezuje. Nikdy by si nedovolila proti teto skupine vulgarne vystoupit. Poznal jsem ji jako velice uvazlivou zenu, ktera se neboji nabidnout pomocnou ruku komukoliv. S pratelskym pozdravem Vaclav Cempirek
Dobrý den, dávám Vaši poznámku jako dopis redakci do Fragmentů. Nechápu ale jak mohla tak nesmyslnou větu říci. Co jí to proboha napadlo? Ta akce s nevalorizací důchodů, která je ze zákona povinná, se bohužel vládě vrátí v příštích volbách a nastolila už nyní socialistům cestu k moci. Na tohle jsou naši občané velmi citliví. Vzpomínám jak kdysi obrovsky ublížilo ODS, že sebrala pohřebné. Ne že bych byla pro podobné věci, ale když lidem něco vezmete, máte po halsech i kdyby šlo o desetikorunu. Navíc těm nejpotřebnějším jako jsou důchodci. Nestojí to za to. Ale to některým zásadovým vůdcům nevysvětlíte. Škoda.
Hezký den přeji, Dr. HaslingerováSedmnáctý květen bude dnem delegací
Ivana Haslingerová
Na pozvání prezidenta republiky Václava Klause přicestuje ve dnech 17.-19. května 2012 na státní návštěvu České republiky prezident Islandské republiky Ólafur Ragnar Grímsson s manželkou Dorrit Moussaieffovou. V den příjezdu prezidenta Grímssona 17. května 2012 přicestuje na návštěvu České republiky předseda vlády Státu Izrael Benjamin Netanjahu. Členy jeho delegace budou i další ministři izraelské vlády, a to ministr zahraničí Avigdor Lieberman, ministr průmyslu Shalom Simhon, ministr pro vědu a technologii Daniel Hershkowitz, ministr sociálních věcí a komunikací Moshe Kahlon, ministr dopravy Israel Katz, ministr výstavby Ariel Atias a ministr kultury Limor Livnat. Uskutečnění prvního společného zasedání české a izraelské vlády bylo domluveno během návštěvy premiéra Nečase v Izraeli v září 2011. Předmětem jednání předsedů vlád i resortních ministrů bude rozvoj bilaterálních hospodářských a kulturních vztahů a projektů konkrétní spolupráce, včetně oblastí vzdělávání a výzkumu. V rámci programu návštěvy se uskuteční setkání předsedy vlády ČR Petra Nečase s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a izraelských ministrů s jejich českými protějšky. Následně se obě delegace sejdou ke společnému setkání vlád u pracovní večeře. Za českou stranu se jednání zúčastní ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr školství Petr Fiala, ministr práce Jaromír Drábek, ministr dopravy Pavel Dobeš, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a ministryně kultury Alena Hanáková.
Vězeňství a bezmoc ministra
Zdeněk Jemelík
Ministr nespravedlnosti Jiří Pospíšil vysvětloval v nedělní Partii televize Prima látku, kterou bude projednávat na středečním zasedání vlády: požadavek na navýšení rozpočtu ministerstva o jednu miliardu na zabezpečení potřeb vězeňství. Podle jeho sdělení Vězeňská služba ČR vystačí s penězi pouze do konce srpna. Je zřejmé, že je v nelehké situaci. Ministr financí se předběžně vyjádřil k jeho požadavkům záporně, své stanovisko bude jistě hájit a klíče od státní kasy má přece jen on. Potřeby vězeňství jsou ale objektivně dány a jeho podfinancování není novinkou.Dvojnásobný počet vězňů v poměru k počtu obyvatel ve srovnání s jinými státy srovnatelné kulturní úrovně, přeplněnost věznic a pokračující nárůst počtu jejich chovanců, navíc při současném výskytu několika tisíc „vyhýbačů“, jsou nepříjemnou nezpochybnitelnou skutečností. Nicméně, pokud vláda požadavku Jiřího Pospíšila nevyhoví, nebude možné 31. srpna zastavit provoz věznic a vězně vypustit na svobodu. Ministr v takovém případě bude mít možnost na protest odstoupit, ale to zejména a právě od něj nelze bohužel očekávat. Bude si tedy muset nějak poradit. O tom, co se v případě záporného rozhodnutí vlády bude dít po 1.září, nepadlo v pořadu ani slovo, ač ministr by měl již dnes mít připraven odpovídající „plán B“ a veřejnost by měl na jeho možné dopady připravit .>>>
u příležitosti 450 let od obnovení Arcibiskupství pražského
S velkou radostí jsem se ujal čestné služby vést na příkaz Svatého Otce Benedikta XVI. papežskou delegaci na oslavu čtyř set padesáti let od obnovení pražského arcibiskupství a předsedat 12. května 2012 bohoslužbě v úctyhodné katedrále svatého Víta. Slavíme jubileum „obnovy“. Nejen proto, že dnes po téměř stoleté přestávce zazněl kompletní zvuk zvonů svatovítského dómu. Především jde o obnovu pražského arcibiskupství po bouřích sporů o duchovní dědictví Jana Husa. Byla to vskutku doba „obnovy“. Arcibiskup, kterého si dnes obzvláště připomínáme jako obnovitele pražského arcibiskupství, byl Antonín Brus z Mohelnice (1518-1580), někdejší biskup vídeňský. Situace ve Vídni i v Praze byla dramatická. Osmdesát procent obyvatel Vídně bylo protestanských, po celých dvacet let nedošlo ani k jednomu kněžskému svěcení. Rovněž v Praze počet katolíků drasticky poklesl. Hovoří se, že jich bylo kolem patnácti procent. S opětovným obsazením pražského biskupského stolce se započal mohutný rozmach církevního života, „katolická reforma“. Tehdy nastal rozkvět církve. A co nyní? Když se stal zázrak „sametové revoluce“ byla církev, zpočátku oceňovaná jako bojovnice za svobodu, dnes ale žije v mnoha ohledech svou existenci na okraji popřípadě někde v koutě.Věřím však, že církev zažije obnovu své dávné nádhery. Že budeme uctívat Boha „v duchu a v pravdě“. Historická zkušenost české církve může být pomocí pro církev v celé současné silně sekularizované Evropě. Kéž nám Pán k tomu dává svého ducha a svou sílu. Amen.>>>
Adieu, Francie
Michal Semín
Vítězství Françoise Hollanda v prezidentských volbách může být jedním z posledních hřebíčků do rakve první dcery Církve. Tím netvrdím, že by případný triumf Nicolase Sarkozyho na osudu Francie mohl něco zásadního změnit. Sarkozyho konzervativní rétorika před druhým kolem prezidentských voleb byla zcela nepřesvědčivá, neboť neodpovídala jeho předchozímu působení v prezidentském úřadu. Jen těžko lze popřít fakt, že za jeho vlády kosmopolitní síly, usilující o definitivní likvidaci historicky vzniklých národů a států Evropy, ve francouzské společnosti výrazně posílily. Sarkozy nečinil nic proti ničivé imigraci z islámských zemí a neevropských kultur a jeho předvolební „kopněte si do svého muslima“ proto působí nevěrohodně až trapně.
Osud francouzského národa je protikřesťanskými silami výrazně ovlivňován přinejmenším od konce 18. století a těžko si lze představit obnovu Francie bez toho, že by se s dědictvím Velké francouzské revoluce kriticky nevyrovnala. To ostatně platí i pro ostatní evropské národy, čerpající z kalných vod organizovaného naturalismu a osvícenských představ o člověku a jeho právech, svobodě a lidské společnosti. V tomto smyslu tedynení zase až tak důležité, je-li prezidentem Francie radikální socialista, stoupenec multikulturalismu a genderového fašismu či liberální kosmopolita s příležitostnou konzervativní rétorikou. Obě varianty představují jen další demontáž, v případě Hollanda rychlejší, v případě Sarkozyho o něco pozvolnější, tradiční Francie. Hollande je upřímnějším a čitelnějším nepřítelem historické Francie než Sarkozy. Nepřímým důkazem jsou i jeho vítězství oslavující levicová mládež v ulicích a náměstích velkých měst, mísící se s neméně početnými zástupy protifrancouzsky smýšlejících nebělochů.>>>
Důchodci si zvyknou i na smrt, poslankyně Pecková to ví…
Břetislav Olšer
Ano, důchodci si zvyknou i na smrt, poslušná poslankyně TOP 09 Gabriela Pecková to ví. V roce 1994 si otevřela soukromou ambulanci licencovanou pro obory vnitřní lékařství a revmatologie, kde pracuje s důchodci dodnes. "Ať se nám to líbí nebo ne, úsporná opatření pocítí v tomto případě ve svých peněženkách senioři, ale oni se tomu přizpůsobí. Já to vím, protože s nimi pracuji celý život. Mnozí se narodili za války a svůj život prožili v režimu, který jim žádné extra zbohatnutí nedovolil," říká paní poslankyně. Tato slova najdou své místo mezi oslnivými výroky, co budou jednou vytesány zlatým písmem na náhrobky ožebračovaných důchodců. Peněženky paní poslankyně se to totiž netýká; jen poslanecké náhrady za rok 2011 u ní činily 1 352 681,00 Kč, za měsíc112 723 Kč. Náhrady mj. znamenají; pronájem poslanecké kanceláře a její vybavení, služby asistentů, telefon, internet, administrativní a odborné práce... Paní doktorka Pecková si zřejmě neuvědomila, že jako těžká milionářka, která si ke svému poslaneckému platu s náhradami každoročně připočítá i penízky za soukromou ordinaci, promluvila stejným hlasem jako kdysi ti, kteří mohli za holocaust. Je velmi trapné, když žena, co nemusí přemýšlet, jak sežene jídlo a co je to bída, , které byly nuceny se podřídit zvůli jiných. Proč do toho tahám nacismus? Já to nezačal, nacismus - to hrůzné válečné období, jsem nepřipomenul já, ale paní Pecková.
Kolaboroval svět s vrahem Džugašvilim aneb Je Jalta neplatná...?
Břetislav Olšer
Oslavili jsme den vítězství ve 2. světové dne 9. května. Je dobré si připomenout co jí předcházelo, čemu se dalo zabránit, jak jsme se v ní chovali my a svět...?
V očekávání 2. světové války se však Československo na svoji obranu připravovalo, ani ve snu nikoho nenapadlo, že by měl stáhnout ocas mezi nohy, jako spráskaný pes. I přes postavené pevnosti na hranicích jsme si nakonec Mnichovskou dohodou nechali kálet na hlavu, naplnili jsme Staromák a tisíce paží hajlovalo na počest nacistů, pak byly kvůli jednomu Heydrichovi popraveny tisíce nevinných v Lidicích, Ležácích či stovky nic nechápajících studentů a nechali jsme české zbrojovky vyrábět zbraně pro Hitlera. Uplynulo skoro šest roků. Nechali jsme si Stalinem nadiktoval v Jaltě podmínky, jak rozdělit svět. Na konferencích v Teheránu či Jaltě šli pár měsíců před koncem války všichni na ruku Stalinovi, co sice vraždil ve velkém, ale hnal nacisty bez ohledu na oběti k ukončení hrůzného světového válečného konfliktu.
Byl v Jaltě regulérní stav?
Prezident Roosvelt byl v natolik špatném zdravotním stavu, že skoro vůbec nekomunikoval. O nějaké diskusi, či snad tvrdém politickém vyjednávání nemohla být v jeho případě žádná řeč. Lépe na tom nebyl ani Churchill, jenž ztratil v Roosveltovi oporu a sám propadal v průběhu konference těžkým depresím, jelikož v uplynulém roce prodělal tři těžké zápaly plic.Vyjednávání tak držel pevně v rukou Stalin, byť prodělal těsně před konferencí mozkovou mrtvici.Inu, čas opět oponou znovu trhl a ti, co vítali nacisty, se opět sešli v únoru 1948 u pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí a provolávali slávu Klementu Gottwaldovi a jeho vítězství. Tato sinusoida přízně různým "bratrům" se pak v Česku mnohokrát opakovala...>>>
Zvony Ježíš, Marie a Dominik zavěšeny
Ivana HAslingerová
O tom, že chce J.E. Dominik kardinál Duka oživit katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, jsme psali již v článku "J. Em. Dominik kardinál Duka chce vlít do žil katedrály novou krev". Každý kostel ovšem dělají zvony. Ty upozorňují lidi na bohoslužby, plní však nejen náboženskou funkci, ale i sekulární – vítají nové občánky během křtu po vstupu do života, loučí se s námi po smrti, varují ale i před nepřítelem, ohněm, povodní. Proto si pan kardinál přál, aby byly zvony katedrály Svatého Víta, Václava a Vojtěcha opravdu slyšet v plné síle po celé Praze. Aby si naši atheistickým komunistickým marazmem duševně poničení občané uvědomili, že církev i přes příkazy Hitlerů, Stalinů, Gottwaldů a Husáků přežila a opět zvedá hrdě hlavu. A protože je to muž činu, provedl revizi zvonů a jako jediný si po více než devadesáti letech všiml, že v katerále chybějí tři zvony zrekvírované v první světové válce na kule do děl. Rozhodl se proto je znovu vyrobit a žádal, aby se to uskutečnilo do oslav 450 výročí obnovení Arcibiskupství pražského po jeho zničení Husity. Nebyla to legrace, jde nejen o několik milionů, ale i o rychlost výroby. A díky neuvěřitelnému nadšení všech zainteresovaných věřících se to skutečně podařilo - podrobně jsme o tom psali v článku: "Arcibiskupství pražské oslaví 450 let od obnovení po zničení v husitských válkách". Všech sedm zvonů na věži katedrály sv. Víta uslyší po více než 90ti letech Pražané před slavnostní mší svatou 12. května v 11:00 hodin.
uvedl hlavní zvonař od svatého Víta Mgr. Tomáš Stařecký. „Zvony a zvoníci přežili války, komunismus, nevraživost lidí. Tradice ručního zvonění přetrvává i v moderní době. Chceme, aby tato tradice přetrvala i do budoucna. Aby tyto zvony, i když třeba s novými srdci, zvonily dalších tisíc let," doplnil pan Stařecký. >>>
Arcibiskupství pražské oslaví 450 let od svého obnovení
Aleš Pištora, tiskový mluvčí
Ve svatovítské katedrále bude 12. května 2012, v den výročí jejího posvěcení, celebrovat od 11.00 hodin mši svatou papežský legát kardinál Christoph Schönborn OP. Součástí oslav obnovení svatovojtěšského stolce po husitských válkách v roce 1562 bude konference o charitním díle pražské arcidiecéze.
Sobotní liturgická slavnost bude připomínkou obnovení pražského arcibiskupství Zlatou bulou Ferdinanda I., která byla vydána 26. září 1562. Jako uznání významu svátku pražské arcidiecéze jmenoval papež Benedikt XVI. svým legátem českého rodáka a vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna OP. Ten bude celebrovat dopolední mši svatou. Volba oslav obnovy arcibiskupství padla na den 12. května, kdy v miléniu umučení sv. Václava v roce 1929 po dostavbě katedrály za arcibiskupa Františka Kordače posvětil dostavěnou katedrálu světící biskup Jan Nepomuk Sedlák. Během oslav bude představena nová vlajka Arcibiskupství pražského. Mši svatou bude v přímém přenosu vysílat televize Noe.
„Úspěch při obnově církve v českých zemích v 16. století je pro nás dnes nadějí, že obnovení církve v duchu II. vatikánského koncilu po pádu komunismu je možné. Rozvoj arcidiecéze a arcibiskupství za Antonína Bruse z Mohelnice, ale také za kardinála Harracha, který se svým spolupracovníkem Valeriánem Magnim jednoznačně odmítl násilnou formu rekatolizace a jako adekvátní formu obnovy prosadil dialog a misii, přispěl tehdy také k výraznému povznesení českého státu,“ říká J.Em. Dominik kardinál Duka
Den před oslavou znovuobnovení arcibiskupství, tedy v pátek 11. května, se bude konat slavností konference „Charitní dílo pražské arcidiecéze ve světě“ v budově ministerstva zahraničních věcí v Černínském paláci. Setkání se koná za účasti kardinála Dominika Duky OP a pod záštitou 1. místopředsedy české vlády a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který přijde osobně pozdravit biskupy z Ugandy, Běloruska, Indie a Zambie. Pozváni jsou také mnozí zahraniční hosté z míst, která mají s pražskou arcidiecézí duchovní spojení, ať již dané úctou k Pražskému Jezulátku nebo právě misijním a charitativním působením.
Obnovení pražského arcibiskupství mělo zásadní význam nejen pro církev v českých zemích, ale také pro celé království. Pro naši zemi znamenalo návrat do kontextu Evropy, z níž jsme byli vyčleněni v době husitství. Od počátku se císař Ferdinand I., před nímž stál úkol konsolidovat zemi po husitských válkách, snažil pražské arcibiskupství obnovit jako instituci společnou jak katolíků, tak utrakvistům.>>>
Privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platnými zákony
David Štěpán
Dne 9. května 2012 podalo občanské sdružení Poškození ve spolupráci s politickou stranou Suverenita - Blok Jany Bobošíkové SBB k městskému soudu v Praze žalobu na zrušení rozhodnutí ministra hospodářství ČSFR Vladimíra Dlouhého č. 208/1990, kterým byl zrušen státní podnik OKD s.p. a jeho majetek byl vložen do akciové společnosti OKD a.s. Nájemníci někdejších bytů OKD, sdružení v o.s. Poškození, dlouhodobě poukazují na rozpory a nedostatky, které zpochybňují regulérnost privatizace někdejšího státního podniku OKD a jeho bytového fondu. Jejich dlouholeté úsilí podporuje Ing. Jana Bobošíková, kandidátka na prezidentku ČR a předsedkyně Suverenity SBB, už od doby své práce poslankyně Evropského parlamentu. V nedávné době získalo o.s. Poškození nezvratné důkazy o tom, že privatizace OKD proběhla v rozporu s tehdy platnými zákony. Tyto důkazy byly nyní předloženy soudu. „Vzhledem ke skutečnosti, že i laikovi je z našich důkazů na první pohled jasná nezákonnost privatizace OKD, s napětím očekáváme, jak se k této skutečnosti postaví nezávislá justice právního státu ČR. Myslíme, že v této chvíli nejsme ani schopni docenit rozsah důsledků, které by úspěch naší žaloby znamenal. Bylo by to zemětřesení v nejvyšších vlastnických a mocenských kruzích a prázdné státní kase by to prospělo,“ řekl Zdeněk Pavlíček člen o.s. Poškození a místopředseda Suverenity SBB, a dodal: „Máme také důkazy o tom, že současný vlastník bytů OKD, Bakalova RPG Byty sro, dlouhodobě vědomě účtovala nájemníkům některé poplatky v rozporu se zákonem, a tedy se dá říci, že nájemníky okrádala.“ „Celou kauzu pochybné privatizace bytů OKD a kritickou situaci nájemníků těchto bytů sleduji již mnoho let a jako europoslankyně jsem dvakrát interpelovala v EP v této záležitosti. Snažím se lidem z bytů OKD pomáhat a podporuji jakoukoli snahu, která by mohla napravit nespravedlnost, ke které došlo při privatizaci OKD a zvláště 42 000 bytů OKD,“ řekla Jana Bobošíková, která nedávno poskytla nájemníkům nemalý finanční dar, aby k Evropskému soudnímu dvoru mohli podat žalobu v kauze bytů OKD. „Kauza bytů OKD a celé privatizace OKD je vedle komand ČEZu dalším velkým tématem, kterým se v Suverenitě intenzivně zabýváme. Takových záležitostí je ale za 22 let modrých i oranžových vlád mnoho. Záleží jen na voličích, jestli se v naší zemi něco změní,“ poznamenal JUDr. Jan Rytíř za žalující.>>>
Úspěšní manažeři chtějí pomoci státní správě, aby byla efektivní jako soukromá
IVANA HASLINGEROVÁ
Devatenáctý ročník nejprestižnější soutěže manžerských osobností MANAŽER ROKU 2011 vyvrcholil předáním cen, které jsou mezi maanažery ceněny stejně jako Oskary mezi herci. MR je totiž soutěží pro ty manažery, kteří pro firmu jim svěřenou dělají víc než jen své povinnosti. A když říkám víc, nemyslím tím jen seriózní vedení zaběhlého podniku, ale např. vytažení krachujícího podniku z červených čísel na osmimiliardové obraty či vybudování podniku s velkými zakázkami pro gigant Siemens z jednoho soustruhu ve stodole. Vím, o čem mluvím, s těmito a mnoha dalšími podobnými podnikateli jsme přinesli v minulých letech v naší revue Fragmenty rozhovory a na vlastní oči jsme viděli jejich nádherné podniky. Do letošního 19. ročníku bylo nominováno celkem 194 manažerů a manažerek z celé ČR a Hodnotitelská komise v čele s Janem Preclíkem měla proto z čeho vybírat. Není divu, že pravidla soutěže ze strany organizátorů České manažerské asociace (ČMA), Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR) každoročně přitvrzují.
Čínští politici a podnikatelé v u Přemysla Sobotky
Petr Kostka, poradce 1.místopředsedy Senátu PČR
Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR, přijal delegaci regionálního lidového shromáždění provincie Li Šui, která je v ČR na pracovní návštěvě. „Čína je velkou příležitostí České republiky pro české podnikatele a obchodníky,“ zdůraznil Přemysl Sobotka. „Je dobře, že k nám přijíždějí partneři z čínských regionů a je dobře, že se Číňané navštěvují v ČR i regiony. Potenciál možností to zvyšuje,“ uvedl dále Přemysl Sobotka. Přemysl Sobotka rovněž zdůraznil, že si váží finanční podpory, kterou věnovali čínští podnikatelé Libereckému kraji po povodních v roce 2010.
Petr Nečas: "Povzbuzení ekonomického růstu za cenu prohloubení dluhů by ohrozilo EU"
K nedávným výsledkům francouzských prezidentských voleb našemu listu sdělil předseda vlády Petr Nečas, že novému francouzskému prezidentovi Françoisovi Hollandovi blahopřeje. Nicméně, že teprve následující dny ukáží, co bude znamenat tento výsledek nejen pro Francii, ale pro celou eurozónu a nedávno dohodnutou evropskou smlouvu o fiskální odpovědnosti. "Česká vláda nadále preferuje rozpočtově zodpovědnou a reformní politiku. Jakýkoliv ústup od této strategie a pokusy povzbudit ekonomický růst za cenu prohloubení rozpočtových schodků a dluhů by byl krokem zpět a mohl by v blízké budoucnosti ohrozit fungování nejen eurozóny, ale i celé Evropské unie," zdůtraznil Pan premiér.
Kožušníkův eStat.cz byl iniciátorem redukce ministerstev již v roce 2005
ivana HAslingerová
V posledních dnech se stále častěji setkáváme s různými návrhy na snížení počtu ministerstev. Vzpomínám, že Kožušníkův Aby plánovaná reforma měla všeobecně očekávaný přínos v podobě rozpočtových úspor a snížení byrokratické zátěže, musí se ale držet svých původních cílů. eStat proto vytyčil 10 cílů, které by realizátoři reformy neměli opouštět. Seznam deseti cílů pro úspěšnou realizaci reformy státní správy naleznete na jeho webu ZDE. Doufejme, že se jimi bude vláda řídit.
Stanislav Rejthar: Dobří vojáci padli…
Jan Kopal
Motto: „V Popradu jsem obdržel svoji uniformu, byla úplně nová. Našel jsem ji ve skladišti, které bylo přisunováno za frontou. Oblékl jsem si ji a jak jsem kráčel, napadla mě podivná věc… Jsem Čech, jdu v britském stejnokroji po slovenské zemi, kolem ukrajinští partyzáni a němečtí zajatci, mířím k rumunskému velitelství. A najednou jsem spatřil mrtvolu, a hned jsem věděl, že na ni nikdy nezapomenu. U silnice ležel voják v maďarské uniformě a díval se na mě. Půlka jeho těla ležela na druhé straně cesty. Asi šlápl na minu. Ani oči mu nikdo nezamáčkl, vlastně jen jedno. Jak měl hlavu na stranu, stála mu v druhém prázdném důlku voda. Když jsem se později dostal k našim a večer jsem po dlouhé cestě ulehl do opravdové postele, bylo mi hned jasné, že mi Maďar zase přijde. Stačilo zhasnout a byl u mě. A od té doby na mě nezapomněl nikdy, ať jsme kdekoliv. Vždycky jsem musel vstát a rozsvítit.“ Stanislav Rejthar
Memoárová literatura zahraničních československých letců zažila po roce 1989 velký boom, přesto zájem o ni neklesá ani v posledních letech. Důkazem je v pořadí už třetí vydání knihy Stanislava Rejthara „Dobří vojáci padli…“. Třetí vydání vyšlo v roce 100. narození plk. letectva ing. Stanislava Rejthara. K předchozímu vydání došlo v letech 1999 a 2002. U příležitosti znovuvydání této knihy nakladatelstvím VOLVOX GLOBÁTOR o knize i autorovi zasvěceně pohovořil PhDr. Lubor Václavů, bývalý šéfredaktor časopisu „Historie a vojenství“, rodinný přítel, historik a vysokoškolský učitel. Osobnost Stanislava Rejthara se dá shrnout do tří slov: křesťan, vlastenec, nekomunista.
Ateismus:
Víra v to, že nebylo nic a s ničím se nic nestalo a že to nic bez důvodu kouzelně explodovalo, přičemž vzniklo všechno, načež to všechno se kouzelně a samo bez jakéhokoliv důvodu přeskládalo do sebereplikujících se kousků, z kterých se potom stali dinosauři. To dává opravdu smysl.OTEVŘENÝ DOPIS PROFESORA KNÍŽÁKA MINISTRYNI KULTURY MGR. A. HANÁKOVÉ
Vážená paní ministryně,
Jmenuji se Milan Knížák (*1940), jsem již více než 20 let vysokoškolským profesorem, byl jsem 7 let rektorem Vysoké umělecké školy univerzitního typu, 12 let generálním ředitelem Národní galerie v Praze a jako jediný žijící umělec v České republice jsem (mj.) uveden v prestižním seznamu 500 nejvýznamnějších umělců 20. století (Phaidon Press Londýn, New York). To jen, aby jste si uvědomila, kdo je ten člověk co Vám poslal dopisy o skutečnostech ohrožujících náš kulturní odkaz na které jste n i k d y neodpověděla i když patří k Vašim povinnostem odpovídat každému. Tato povinnost nejen vyplývá z Vaši funkce, ale také patří k slušnému chování. Mám vážné obavy o osud Národní galerie v Praze, která plánuje nesmyslné kroky, jež budou nejen finančně náročné, ale mohou trvale poškodit díla Národní galerii spravovaná. Před krátkou dobou byla po několikaleté práci otevřena v paláci Kinských společná expozice sbírek Národního muzea a Národní galerie. Ta má být nyní bezdůvodně zlikvidována a do Paláce Kinských nastěhována sbírka Francouzského umění i když proti tomuto kroku protestují restaurátoři i kurátoři. Do vedení Národní galerie dostali absolutní amatéři, kteří své práci nerozumí a absolutisticky rozhodují aniž diskutují s odborníky s dlouholetou zkušeností a praxí, a těch několik odborníků, kteří jsou připuštěni do diskuse se bojí o svoji existenci a nic tedy veřejně nenamítají.Nové vedení svými neprofesionálními a možná i úmyslnými kroky zničit vše co bylo v NG doposud vytvořeno, devalvuje mnohaletou práci řady odborníků. Vypadá to, že vedení neví co má dělat a chce jen za každou cenu udělat nějakou změnu. Pyšnit se zřízením kavárny na místě, kde již jednou byla, považuji za projev nestydaté naivity. >>>
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka v první etapě prezidentských primárek ODS porazil s velkou převahou europoslance Evžena Tošenovského. K našemu blahopřání řekl, že děkuje všem voličům za hlas pro něho a dodal: "Vyhrát první etapu je jistě příjemné, ale soutěž terpve začíná. Výsledek je pro mě přesto velkým impulsem do dalších etap primárek.“
Stížnost na postup policie
Danuše Herpe Jungmannová,Erfurt, 6. 5. 2012
Jako občan Evropské unie a občan České republiky žijící v zahraničí, jako předsedkyně občanského sdružení SOS for PETS a aktivista Tierschutz-Gerecht, Tierhilfe, OI SOS pro PES a mnoho dalších, podávám tímto výše uvedenou stížnost. EU vydala již v roce 2011 závazné směrnice na ochranu zvířat, ale jak vidno, je toto policistům MP Pardubice, sloužících dne 25. 4. zcela lhostejné, přestože ochrana živých tvorů vychází z podstaty bytí člověka a morálních pravidel, který by měl každý slušný člověk v sobě nosit. Dne 25. 4. 2012 cca v 15 hod. dostala aktivistka našeho sdružení (Karolína Valentová, byt. Pod Čimickým hájem 200/2, Praha 8 Bohnice) hlášku, že je u Labe u kůlu na Závodu Míru v Pardubicích přivázaný pes, který je tam již min. od 10té hod. dopolední. Policisté z Městské policie Pardubice ( Pernerova 443 , 530 01 Pradubice – Zelené Předměstí, E-mail: operacni@mppardubice.cz) byli na uvedeném místě údajně dvakrát, psa nafotili, ale nechali ho tam bez pomoci přivázaného, aniž by zvířeti jakkoliv pomohli Když naše aktivistka dorazila se další aktivistkou (Pavlína Málková, byt. Benešovo náměstí 2507, Pardubice) na uvedené místo, potkala tam muže s dítětem, který ji sdělil, že psovi přinesl krmení, protože je tam již od rána. Jak je v našich kruzích zvykem, paní Valentová psa odvázala, aby ho odvezla do pardubického městského útulku, aby se zjistilo, zda je pes čipovaný kvůli dohledání majitele. Čtečka v útulku byla ovšem nefunkční, tak se paní Valentová rozhodla zajet se psem na služebnu MP Pardubice.Na služebně ji k jejímu údivu nekompetentně přivítal službukonající policista Pavel Antoš a začal naší aktivistce vyhrožovat trestním oznámení pro krádež, byl nepříjemný a evidentně otrávený situací, že ho někdo otravuje, aniž by se zajímal o zdravotní stav nalezeného psa. >>>
Plečnikův kostel na Vinohradech oslaví 80 let od svého posvěcení
Aleš Pištora, tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je jednou z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století. Moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory vznikla pod vedením slovinského architekta Josipa Plečnika v letech 1928 - 32. Kostel vykazuje určitou podobnost s antickými chrámy. Má širokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání se čtyřmi metry vysokým křížem. Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Zajímavostí tohoto kostela je, že zde chybí kazatelna. Kostel vysvětil 8. května 1932 pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. V loňském roce vláda zařadila kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na seznam národních kulturních památek. Farnost spolu s odborníky a Městskou částí Praha 3 usiluje o zápis kostela do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech oslaví 8. května 2012 osmdesát let od svého posvěcení. Při této příležitosti bude od 18.00 hodin kardinál Miloslav Vlk sloužit slavnostní bohoslužbu. V souvislosti s výročím se připravuje bohatý duchovní a kulturní program. Již ve čtvrtek 3. května od 19.00 hodin proběhla vernisáž výstavy Jaroslava Šerých v suterénu kostela s názvem „Deo gratias“. V neděli 6. května od 16.00 hodin uvedla dr. Helena Čižinská komentovanou prohlídku kostela a 8. května od 14.00 hodin bude karmelitán P. Vojtěch Kodet pořádat rekolekce. V souvislosti s výročím budou v kostele uspořádány také dva koncerty. V neděli 13. května od 16.00 hodin to bude koncert smyčcového kvarteta Norbert členů České filharmonie (Beethoven, Suk, Dvořák) a v úterý 15. května od 19.30 hodin varhanní a klavírní koncert slovinského klavíristy Dalibora Miklavčiče. Přednášku o Plečnikově sakrální architektuře přednese v úterý 15. května od 16.00 hodin dr. Damjan Prelovšek. Součástí oslav bude také unikátní projekt Noci žalmů. Předčítání všech 150 starozákonních žalmů začne v pátek 18. května od 19.30 hodin a skončí v sobotu ve 2.30 hodin. Slavnostní mši s udílením svátosti biřmování bude v neděli 20. května 2012 od 9.00 hodin předsedat biskup Václav Malý. Více na http://srdcepane.cz.
Nastává nástup ochlokracie?
Mgr. Bc. Jan Kopal
V poslední době se ve všech pádech skloňují slůvka „lůza“ a „ochlokracie“ (řecky οχλοκρατ?α, latinsky ochlocratia je vláda lůzy, také označovaná jako lůzovláda. Dle Aristotela zvrhlá forma demokracie). Tyto diskuse bezesporu souvisí s celkovým vyčerpáním stávající formy demokracie a zejména chováním a prezentací našich politiků. Je jisté, že nespokojenost občanů bude časem ještě narůstat a do ulic bude vycházet čím dál tím více lidí. Je to jejich legitimní a nezpochybnitelné právo. Druhou věcí je, kdo tyto nálady podněcuje a vyvolává. Cui bono? Komu ku prospěchu? V zásadě jsou zde latentně přítomné síly, které už po léta šíří blbou náladu z havlovského nevětraného pelechu. Ne náhodou se potom spontánní protesty zvrhávají a jsou řízeny paranoidními jedinci. Vládnoucí struktury ale také začínají svými úlety připomínat onu kritizovanou lůzu z ulic – počínaje pokleslým slovníkem, aférami a aférkami hodnými IV. cenové skupiny nebo Tarantinových příběhů z podsvětí. Jsou zralé na komplexní výměnu kádrů. Je to dáno pofidérním výběrem a i jistým opotřebováním lidských zdrojů v běhu času. Osobně se nejvíce bojím toho, že Blbci budou na koni, hlas moudrých umlčen a průměrnost či dokonce podprůměrnost se stane normou.
Perpetuum mobile
Josef Fousek
Soudruzi už se bouře přehnala zamněte si ruce / stali se z nás demokraté pryč je revoluce / Lidem už je zase jedno co je kolem špíny / soudruzi a to je voda na ty naše mlýny / Hlavně čekat ruce stranou co se z toho vyvrbí / v pravý čas si obrátíme své kabáty na ruby / Až tu bude prosperita ukážeme stádu / jak dokáže nový Únor přes noc svrhnout vládu
Oprášíme stará hesla tajemníky sjezdy / na ulicích na továrnách budou zářit hvězdy / Znovu meze rozoráme soukromníky zničíme / kulaky a disidenty do Mírova strčíme / Místo sochy Masaryka bude zase Klement / s čibukem a beranicí tvrdý jako cement / Zase budou konference porady a žranice / posudky a kádrování připravené milice/ Žádný Mnichov Zurich Paříž - na Orlickou na ryby / na hranice dáme dráty a do banky přísliby
Rudé právo bude velké / jako plachta cirkusu / pionýrky poběží si / na tribunu pro pusu / ženy muži v jednom šiku / půjdou hrdě na schůzi / přivítá je slavná věta: / Soužky a souzi /Učitelky učitelé / budou učit jako dřív / že Vladimír Iljič je / v našich srdcích stále živ
Za čtyřicet let pak znovu /až nebude z čeho brát / přijde Něžná revoluce / vrátíme jí zpátky stát / Pak budeme znovu čekat / až budeme při síle / nový Únor uděláme / Perpetuum mobile
Semafor, prosinec 1989, z knihy Josefa Fouska "Fuskovy protistátní písně", ilustroval Jan Kristofori - Academia 2002
P.S. Když jsem tuto báseň recitoval v roce 1994, 1996, 2000 v Kanadě a v USA exulantům, slyšel jsem reakce:
Arcibiskupství pražské oslaví 450 let od obnovení po zničení v husitských válkách
Ivana Haslingerová
"Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to žít." J. Em. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský
Arcibiskupství pražské chystá velkou oslavu – 450 výročí svého obnovení po jeho zničení za husitských válek. Za svou diecézi se budou všichni jeho modlit spolu s občany na slavné mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v den jejího posvěcení 12. 5. 2012 v 11 hodin. Na tuto oslavu vysílá Jeho Svatost papež Benedikt XVI. svého legáta, vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna OP, který bude hlavním celebrantem a slavnostním kazatelem mše svaté. K této vskutku slavné a historické události si Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP přál, aby , které její zakladatel Otec vlasti Karel IV. považoval za symbol svornosti a spolupráce všech lidí národa. Symbol, který doprovázel svou melodií člověka od narození po jeho smrt. Symbol, který svolával k modlitbě a dával víru a naději o nesmrtelném životě. Pan kardinál Duka by si přál, aby i v současné době zvony upozornily nejen věřící, ale všechny naše občany, že tvoří jeden národ, a spolupracovali na jeho sjednocení. Aby se katedrála stala vskutku a aby její zvony zněly skutečně mohutně a nádherně pro všechny naše občany.>>>
Lékaři a pacienti připravili společně novelu zákona o zdravotních službách
Tisková zpráva České lékařské komory a Svazu pacientů ČR
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo zdravotnictví ČR nepochopitelně váhá s odstraněním zásadních chyb zákona o zdravotních službách, který již od 1.4.2012 komplikuje život pacientům i lékařům, dohodly se Česká lékařská komora se Svazem pacientů ČR, že v zájmu pacientů i lékařů předloží společně Senátu ČR vlastní podnět k novele zákona o zdravotních službách. Připravovaný návrh novely odstraňuje ta ustanovení zákona, která jsou naprosto nesmyslná a někdy i v praxi neproveditelná. Tato zmatečná ustanovení totiž nepřináší žádný prospěch pacientům a lékaře staví do naprosto neřešitelných situací. Je nepřijatelné, aby zůstávala dlouhodobě v platnosti nesmyslná ustanovení, která se v rozporu s principy právního státu snaží ministr zdravotnictví bagatelizovat, když nabádá lékaře k porušování zákona, místo aby přiznal vlastní chyby a snažil se o okamžité sjednání nápravy. Podobný postoj by v zemi, jejíž politická reprezentace ctí zákony a demokratická pravidla, patrně vedl k odvolání či demisi příslušného ministra. Pokud se lékař bude řídit radou ministra a soud jeho jednání zhodnotí jako porušení zákona, nebude důležité, zda byl zákon "špatný", ani co ministr radil. Odpovědnost neponese ministr, ale konkrétní lékař. Bude-li naopak na doslovné realizaci zákona lékař trvat, dostane tím řadu rodin do neřešitelných svízelných situací, zejména nelze-li jednoho z rodičů kontaktovat. Tyto pasti, které ministr zdravotnictví na lékaře i pacienty přichystal, chceme společně odstranit. Navrhujeme proto:>>>
Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání
Proč se ministerstvo zemědělství brání připomínkám z praxe
Milan Kaucký
V současné době jde v poslanecké sněmovně v programu 38. schůze druhé čtení novely zákona č.246/1992 Sb. Novela přináší řadu pozitivních změn pro ochranu zvířat. Bohužel ministerstvo zemědělství (dále jen MZe) odmítlo v připomínkovém řízení řadu návrhů změn, vycházejících ze znalosti z praxe. I později kategoricky odmítalo jakékoli kompromisní návrhy. Z odůvodnění MZe k zamítajícímu stanovisku ale jednoznačně vyplívá, že jejich pracovníci, včetně ministra Bendla, nemají v řadě věcí naprosto žádné povědomí o realitě skutečného života. Ministr Bendl odmítl rezolutně i jakoukoli schůzku s Komorou veterinárních lékařů ČR (dále jen KVL) a zástupci dobrovolných organizací na ochranu zvířat, kde by bylo možné vysvětlení vzájemných stanovisek a doložení skutečné situace v praxi. První z požadovaných změn zákona je zařazení definice útulku pro opuštěná zvířata do § 3 ve znění. bb) Útulkem je každé zařízení, které pečuje o zvířata a nabízí je k fyzické či virtuální adopci, anebo hradí svůj provoz, nebo jeho část, ze sponzorských darů. Důvodem je, že nikde v zákonech není specifikováno, co se útulkem přesně rozumí. Veterinární správa se na tuto skutečnost odvolává a zařízení, které nemá provedenu jako útulek přímo kolaudaci stavebním úřadem, zásadně považuje za zájmový chov. V takových zařízeních pak kontroluje pouze očkování proti vzteklině, s odůvodněním, že nic jiného jim zákon neumožňuje. Toho zneužívají různé právní subjekty a o zvířata se řádně nestarají, nevedou evidenci a zařízení jim často slouží za zdroj obživy, kde doslova parazitují na darech určených pro zvířata. Zvířata hromadí a odmítají dávat do fyzické adopce. Přitom se o zvířata velmi často ani řádně nestarají. Proto pokládáme za nutné, aby do pojmu, který bude v zákoně specifikován jako „Útulek“, patřila veškerá zařízení, která fakticky tuto činnost provozují a aby v nich bylo možno provádět řádné kontroly.>>>
Literární historik Jaroslav Med oslavil 80. narozeniny
Jan Kopal
Motto: „Studenti a mladší kolegové často nechápou, že idealizovat první republiku je blbost. Sociální jistoty tehdy vůbec neexistovaly. Takže situace byla drastická, hlavní potíže způsobila hospodářská krize.“ Jaroslav Med
Listuji pěticí knih docenta Jaroslava Meda, které mi autor sám podepsal. Jedná se o následující knihy: „Viktor Dyk“ (monografie s ukázkami z tvorby, 1988); „Spisovatelé ve stínu“ (soubor studií, 1995, 2. rozšíř. vyd. 2004); „Od skepse k naději“ (2006); „Texty mého života“ (rozhovor s A. Palánem a J. Paulasem, 2007) a „Literární život ve stínu Mnichova“ (2010). Z knihy o Dykovi vypadne lístek s úhledným písmem historika Josefa Tomeše a s telefonním číslem pana docenta Meda. Zvídavé uklidním, že je uvedeno i ve Zlatých stránkách a nositel toho jména jediný. Navíc bydlící v Terronské ulici, kterou jsem napoprvé hledal v ulici Berounské na okraji Prahy. Pročítám věnování v knize o Dykovi a stojí tam lakonické a pro Jaroslava Meda typické povzdechnutí: „Bože, to už je dávno!“ Zřejmě fascinován touto představou Jaroslav Med k věnování ani nedopíše podpis. Budu si ho muset nechat příležitostně doplnit. To v životopisném rozhovoru stojí nadšené: „Je prima, že jste si to přečetl!“ A pro mne nejhezčí věnovaní je knize poslední „Literární život ve stínu Mnichova“, kde je napsáno: „Milému panu J. Kopalovi s radostí, že jsme se poznali upřímně Váš Jaroslav Med.“ A to už jsem i já myšlenkami v pracovně, nebo lépe řečeno svatyni Jaroslava Meda, popíjím čaj a přikusuji bábovku vlastní výroby a zbožně (jak jinak!) naslouchám tomuto muži s výrazem oscilujícím mezi pohádkovým dědečkem a postavou známou z obrázků malíře Adolfa Borna. Inu, literární historik v plné kráse. Laskavé oči, podmanivý hlas a veskrze lidová mluva, která vás nenechá na pochybách, že naproti vám sedí člověk s renesančním vzděláním i rozhledem. Ale dost osobních postřehů…>>>
J. Em. Dominik kardinál Duka chce vlít do žil katedrály novou krev
Ivana Haslingerová
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze a Arcibiskupství pražské pořádají 30. dubna 2012 od 14.00 hodin v Sále kardinála Berana v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze při příležitosti získání tří nových zvonů pro katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha slavnostní odpoledne. Doplnění zvonové soustavy je součástí záměru Jeho Eminence Dominika kardinála Duky vlít do žil katedrály novou krev. Nové zvony, spolu s prvním ročníkem varhanního festivalu, rekonstrukcí vnitřního vybavení, mezinárodní konferencí o životě katedrály, kterou navštívil také pařížský arcibiskup André Vingt-Trois, či zrodem obsáhlé publikace zapadají právě do tohoto úsilí o rozvoj nejen liturgického, ale také kulturního života pražské katedrály. Všechny tři zvony mají své patrony. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Miroslava Němcová vyhověla přání kardinála Duky a stala se patronkou největšího zvonu Dominik. Paní Livie Klausová je patronkou zvonu Maria a třetí bude zvonit pod patronátem rektora ČVUT prof. Václava Havlíčka. O doplnění zvonové soustavy, čítající celkem sedm zvonů, se zasloužil kardinál Dominik Duka. Podařilo se to také díky tomu, že se v roce 2011 našla řada donátorů. Bratři František a Rudolf Pohlovi poskytli finance na výrobu největšího zvonu Dominik. Právě tak se jmenoval jeden z původních zvonů, který byl za války roztaven na válečné účely. Název odkazuje ke zvonu, který svolává na nedělní bohoslužbu - z latinského (dies) dominica, tj. „den Páně“. Sponzorem druhého největšího zvonu Maria je Správa Pražského hradu. Na nejmenší nový zvon Ježíš se složilo sedm profesorů ČVUT v Praze. Proto jsou na jeho spodním obvodu zachycena jejich jména a znak ČVUT. Pan kardinál Duka přednese při výše popsané slavnostní události přednášku na téma d 18 hodin celebrovat pan kardinál mši svatou, na níž požehná nové zvony. Poprvé se spolu s ostatními rozezní 12. května 2012, v den výročí posvěcení katedrály a zároveň v den oslav 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství.
Podnikatelé: Další zvyšování cen pohonných hmot může být likvidační
Radomíra Kotlárová
Zástupci Unie malých a středních podniků nesouhlasí s návrhem Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) na zavedení nové daně z ropných produktů. Výše daně by měla být . Získané prostředky mají podle návrhu sloužit ke zvýšení strategických zásob ropy z dosavadních 90 na 120 dní. „Plně si uvědomujeme význam navyšování hmotných rezerv, stát by ale měl na jejich pokrytí najít finance jinde. Například důslednou kontrolou distributorů pohonných hmot by stát vybral více prostředků na spotřební dani a žádná nová daň by nebyla potřeba,“ uvádí předseda Unie malých a středních podniků (SME) David Šeich. Nová daň se dotkne hlavně silničních dopravců, pro které by znamenala další zvyšování již tak vysokých nákladů. Další , protože nárůst cen pohonných hmot se logicky musí promítnout do koncových cen za přepravované zboží. „Česká republika má jedny z nejvyšších cen pohonných hmot v EU a další zdražování přivede řadu dopravců ke krachu. Ti se přitom již dnes potýkají s existenčními problémy,“ varuje před možnými dopady Šeich. Podnikatelé proto věří, že vláda návrh MPO přehodnotí, a bude hledat jiné varianty, jak financovat posílení energetické bezpečnosti státu. Nejvíce tyto zvyšující se ceny pohonných hmot zasahují podnikatele v dopravě, kteří jsou nuceni nakupovat benzín v okolních státech. Unie malých a středních podniků ČR v rámci své aktivity AkceZ.cz při jednáních se zástupci čerpacích sítí pohonných hmot zjistila, že daň má negativní dopad i pro čerpací stanice, jejichž marže obecně je v rozpětí od 0,5 do 3 korun za litr paliva. V důsledku toho lákají zákazníky na levnější benzín na úkor kvality a povolené normy. Motoristé by proto měli ve vlastním zájmu sledovat, zdali mají čerpací stanice dostatečné certifikace kvality a pravidelné kontroly. “Hříšníky“ nabízející nekvalitní pohonné hmoty je možné také sledovat na webu České obchodní inspekce. Nekvalitní benzín může výrazně přispět k zanášení motoru a k jeho poškození. Jak vyplynulo z šetření Unie malých a středních podniků ČR, společnosti s celorepublikovým pokrytím, jako jsou Benzina, Shell nebo Agip požadavky kvality splňují. Společnost Agip šla ještě dále a prémiová paliva zvyšující výkon a životnost motoru uvedla za cenu běžných paliv. Pro podnikatele nabízí Benzina i Agip slevové karty s online správou karet, fakturací a nutností složení finanční zálohy předem, přičemž Agip jako jediný poskytuje i slevové karty, které tyto platby předem nepožadují.
Protesty proti prezidentu Klausovi a kardinálu Dukovi jsou HODNY jenom nádeníků DUCHA
Jaroslav Kronus - Kolín
Protestuji a to s plnou vážností proti stále silnějším a vulgárnějším atakům proti současnému presidentu ČR a v posledních dnech i proti českému primasu kardinálu Dukovi !!!
Současný ekonomický, sociální a hlavně mravní stav v naší zemi má mnoho příčin . V době eskalujících střetů sociálních, interetnických, které jemně přerůstají i v rasové a ekonomické je opravdu HODNO jenom nádeníků DUCHA počínaje konzumentem v podobě navoněné bídy a konče lumpneproletariátek vinit apriori ze všeho či spíše označit na viníka No. 1 současného presidenta !!!!
Co je ovšem vrcholem nechutnosti a ztráty soudnosti překroutit slova českého primase o možném nástupu vlády lůzy. Tento moudrý, uvážlivý a hlavně nekonfliktní muž zocelený kromě jiného několika lety kriminálu v éře vlády KSČ pouze upozornil a to způsobem hodným vrcholného duchovního, že od chaosu k vládě lůzy je jenom krůček! Snad je to srozumitelné i těm, kteří ať pod vidinou koryta , vyvolávání chaosu či dokonce přípravy "změny režimu" mají obsesi hnát vodu na mlýn těm silám, které sledují pouze svoje a to většinou stranické, partikulární či dokonce geopolitické zájmy !!!!
Nejsem odpovědný za absenci vlády zákona, za vznik partaokracie či vznik klientského systému v mnoha případech mající charakter nepotismu!!! Jsem ale svoji maličkostí odpovědný za vše, co umožnil listopad roku 1989 vzniklý na bázi vyjednávání u kulatých stolů mezi KC OF a delegací KSČ a NF a nebudu se rozpakovat v rámci pravidel svobodné společnosti sáhnout i k prostředkům proti těm, kteří by chtěli tento trend zvrátit !! Těmito prostředky je i podpora současnému presidentu a českému primasu!!!!
Alena Gajdůšková: „Zaměnili jsme demokracii za anarchii“
Ivana Haslingerová
Současná vláda o sobě tvrdí, že je pravicová, ale chová se k občanům jako levicová. Zvyšuje daně a dokonce zavádí milionářské dávky v naivní představě, že tím dostane peníze do rozpočtu. Zřejmě nezná názory předního amerického ekonoma Miltona Friedmana, který za ně dostal Nobelovu cenu za ekonomii a které lze shrnout do poučky: „Když chcete zlepšit ekonomiku státu, snižte daně.“ Vláda díky této antifriedmanovské politice dostává stát do stále větší chudoby– v roce 2006 bylo pod hranicí chudoby 8 % lidí, nyní už 14 % a dá se předpokládat, že se tento počet bude pod taktovkou ekonomického amatéra Miroslava Kalouska (TOP 09) prohlubovat. Zejména když jeho asociální kolega Jaromír Drábek (samozřejmě zase z TOP 09) ožebračuje ty nejpotřebnější. A co víc, ministr průmyslu Martin Kocourek pro nastartování konkurenceschopnosti ekonomiky učinil jen to, že zavedl pojem odklánění financí a následující Martin Kuba také žádnou strategii doposud neoznámil. I když to píši opravdu velice nerada, není divu, že taková vláda ztrácí kredit u občanů zleva i zprava, od chudých až po ty bohaté. A že tudíž nutně chystá cestu pro nástup opozice, jejímuž předsedovi prozatím vystačí pouze negovat vše to, co dělá premiér Nečas. Je to sice líbivý populismus a nástroj pro získání hlasů ve volbách, ale pro opravdové nastartování výroby a tím zvýšení kupní síly obyvatelstva to nestačí. Jen šetření totiž blahobyt nepřinese! Je třeba získat do rozpočtu peníze. I když v halasných proklamacích pánů Sobotků, Rathů a Hašků zaniká tichý hlas jejich kolegyně, místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové, jde přitom o první hlas z opozice, který se zabývá nejen kritikou asociálních kroků vlády, ale i myšlenkou, jak pomoci ekonomice, aby se tato mohla zvedat. Navrhuje neustrnout a nečekat na Godota, jak to dělají současní ministři, ale hledat zdroje ve věcech s velkou přídavnou hodnotou, tedy v inovacích, výzkumu a vývoji. A navíc činí konkrétní kroky v navazování vztahů Senátu s Akademií věd a vysokými školami, tedy s vědci a elitními pedagogy. A není bez zajímavosti slyšet, jak si vše konkrétně představuje. Jakou roli by v tomto spojení vědy a podnikatelů měl hrát podle ní moderní stát:>>>
Fragmenty vycházejí rovněž TISKEM. Kombinujte reklamu na intenetu s reklamou tištěnou! Naši občané, na rozdíl od občanů západoevropských stále ještě rádi čtou tiskoviny. Podle průzkumu Media projektu je 89,3 % z celkové populace ČR oslovováno tiskovou inzercí a 55,8 % občanů přiznává, že se při nákupu řídí informacemi, které jim dává tisková reklama.
Diskuse k článkům na: Ivana Haslingerová | Facebook v rubrice profil a Blog-Ivana Haslingerová (blog.iDNES.cz)
