Dominik Duka: "Nastává světová krvavá genocida křesťanů. Protestujme!"
Ivana HAslingerová
Když nastoupil do arcibiskupského úřadu královéhradecký biskup Dominik Duka, zdůraznil, že se církev musí přiblížit občanům. A od té doby měli občané již možnost se s ním setkat na mnoha akcích, některých opravdu důstojných a nádherných. Co ale předčilo očekávání, byla jeho účast na demonstraci proti pronásledování a vraždění křesťanů ve světě u sochy sv. Václava na pražském Václavském náměstí dne 18. ledna 2011. Není rozhodně samozřejmostí vidět primase českého s megafonem, jak hřímá, že "současná míra pronásledování křesťanů ve světě již nabývá charakteru genocidy, že je nutná naše solidarita s těmi, kteří jsou pronásledováni, že to není jenom nějaká šikana, ale skutečně krvavé pronásledování, plánovaná likvidace formou genocidy." Pan arcibiskup připomněl, že žijeme ve svobodné zemi a že sPan arcibiskup rovněž připomněl, že pronásledování křesťanů probíhá často zároveň s pronásledováním židů a omluvil se za utrpení, které židé zakusili i od samotných křesťanů. „Jsem rád, že zde vidím i bratry mojžíšské víry, kteří přišli podpořit trpící křesťany," řekl pan arcibiskup při pohledu na ředitele pražského Židovského muzea Leo Pavláta či spisovatele Benjamina Kurase z Židovské liberální unie. O tom, že to mínil upřímně, svědčí mj. i to, že demonstrace byla zahájena zatroubením na židovský roh šofar používaný při náboženských příležitosetch.
Přestože se sešlo na demonstraci z důvodu velmi špatné propagace jen několik stovek účastníků, byla obsazena skutečně hvězdně, a to nejen představiteli církve (kromě pana arcibiskupa byl přítomen např. světící pražský biskup Václav Malý), ale i politiky. Z vedení KDU-ČSL se jí účastnili předseda Pavel Bělobrádek, senátor Stanislav Juránek, předseda středočeské krajské organizace strany Miroslav Rovenský, bývalý náměstek ministra práce Marian Hošek, předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík a Karel Sedláček z Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém. Věřím, že kdyby občané věděli o tom, kdo na akci vystoupí, sešlo by se jich podstatně víc.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek zopakoval svou výzvu vládě ČR, aby intervenovala ve prospěch pronásledovaných křesťanů ve světě: "Osobně pošlu dopis ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi, aby se česká diplomacie problematikou zabíjení křesťanů zabývala." Azyl pronásledovaným křesťanům by měla podle něj poskytnout ministerstva zahraničí a vnitra. Lidovci musejí podle něj pomoci vyvražďovaným křesťanům. Ředitel Občanského institutu a poradce premiéra pro lidská práva a zahraniční politiku Dr. Roman Joch připomenul, že křesťané jsou nejpronásledovanější komunitou na světě. Jako významný bojovník za svobodu zdůraznil, že nedílnou součástí svobody je svoboda náboženská, která je lidským právem, a vláda ČR by se měla s ještě větší intenzitou o ni ve světě zasazovat. Proti vyvražďování křesťanů by měla protestovat i celá EU. Na členy české vlády apeloval i předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Jurčík, aby tito nepřecházeli mlčením krvavé pronásledování křesťanů .
Biskup Václav Malý zdůraznil, že pronásledování křesťanů není výhradně záležitostí islámského prostředí, i když právě on je viděl na nedávné návštěvě v Iráku. Dochází k němu podle něj také v Čínské lidové republice a severní Koreji. František Kopečný z Křesťanské mezinárodní solidarity varoval před nebezpečím islámu v Evropě: „Nechci, aby byl na Hostýně minaret!" Jiří Unger z Křesťanské evangelikální aliance kritizoval média, která podle něho kvůli tzv. "politické korektnosti" o diskriminovaných křesťanech neinformují: "O pálení Koránu referují, ale o pálení Biblí, kostelů a dokonce samotných křesťanů ne!"
Před islámem varoval i kancléř Konzervativní strany Martin Rejman, podle něhož levicové vládnoucí evropské elity podkopávají západní židovsko-křesťanskou civilizaci a bojují proti křesťanství. Kvůli "politické korektnosti" a obavám z obvinění z xenofobie a rasismu nejsou evropské elity schopny zajistit, aby se imigranté přizpůsobili západním hodnotám. Došlo to dokonce tak daleko, že Evropský soud pro lidská práva zakázal kříže ve školách. Rejman vyzval, aby se zastavilo šíření nenávisti vůči Západu z evropských mešit, zabránilo se aplikaci islámského práva šáría a apeloval též na solidaritu se státem Izrael. Spisovatel Benjamin Kuras varoval české atheisty, kteří se zatím staví k tématu, jako by se to jich netýkalo, že největším nepřítelem lidí je lhostejnost a parafrázoval slova protestantského duchovního Martina Niemöllera: „Nejdříve přišli pro socialisty a já mlčel, protože jsem nebyl socialista. Potom přišli pro odboráře a já se nestaral, protože jsem nebyl odborář. Potom přišli pro židy a já mlčel, protože nejsem žid. Nakonec přišli pro mně a nebyl tu nikdo, kdo by se mne zastal.“
Po skončení bloku promluv organizátorů, shrnul br. Václav Lamr z FAK ČR to, co leželo na srdci většině přítomných: „Žádáme svobodu pronásledovaným křesťanům a ochranu Izraele. Žádáme reciproční svobody pro církve žijící v islámských zemích. Žádáme uzavření mešit u nás, pokud nebudou mít křesťané plnou svobodu vyznání v islámských zemích.“ Sklidil za to potlesk přítomných. Jak sdělil revui Fragmenty, "Katolíci ze skupiny ,,Lipový kříž“ mu řekli, že právě na takovou výzvu čekali, a poděkovali za to, že to za ně vyjádřil. Rozdal jsem všem zástupcům masmedií a řečníkům časopis Hlas mučedníků."
Demonstrace proti vraždění křesťanů ve světě byla ukončena společnými křesťanskými modlitbami včetně Otčenáše a zatroubením na židovský šofar.
Shromáždění svolal výbor Petice na podporu pronásledovaných křesťanů ve složení Ignác Pospíšil, vydavatel časopisu Duše a hvězdy, Ondřej Vaněček z občanského sdružení Res Claritatis a Petr Jurčík, předseda Mladých křesťanských demokratů. Přímo na manifestaci petici podpořily Konzervativní strana, Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI ČR), Konzervativní listy, Akce D.O.S.T., Židovská liberální unie, česká pobočka Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém - ICEJ, Institut sv. Josefa a Koruna Česká - místní společnost Slezsko.
Revue Fragmenty i její vydavatel, Kulturní komise ČR, se k petici rovněž připojuje.
foto: Hans Štembera ( Parlamentní listy)