Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Generál Petr Pelz: Ukrajina je již poražena - obě strany by měly okamžitě zahájit mírová jednání Doporučený

  • středa, bře 22 2023
  • Napsal(a)  PETR PELZ, bývalý velvyslanec v Afghánistánu a ředitel Vojenského zpravodajství
Nepřipusťme ani den dalších tragédií! Nepřipusťme ani den dalších tragédií! foto převzato z internetu

"Rozhovor s bývalým ředitelem Vojenského zpravodajství a bývalým velvyslancem v Afghánistánu generálem Petrem Pelzem v Security magazínu o konfliktu Ruska s Ukrajinou stojí za sdílení",  upozornil nás MUDr. Lukáš Pollert z třetí chirurgické kliniky v Nemocnici Motol. Má pravdu a děkujeme mu za to. Generál Pelz v něm vysvětluje opravdové důvody vzniku konfliktu, popis jeho aktuálního stavu kdy je možné jej skončit dohodou a především vážným varování před rozpoutáváním jeho dalšího pokračování, které by mohlo rychle přerůst ve skutečně tragický a opravdový celosvětový válečný konflikt rozměrů které si neumí nikdo z nás ani představit. Po přečtení článku jsme se rozhodli s ním seznámit všechny čtenáře, protože je opravdu velmi varující. A to z pohledu nikoliv politika, ale generála majícího o situaci informace, které neznáme. Čtěte:

Z nedávných vyjádření Angely Merkelové, Francoise Hollanda a Petra Porošenka víme, že své postoje vedoucí k prodlužování konfliktu dodávkami zbraní na Ukrajinu nemysleli vážně, byla to jen lest na Putina s jejich cílem silně vyzbrojit západní Ukrajinu. Tedy, ne celou, jen západní. Ale proč chtějí silně vyzbrojovat západní Ukrajinu, když by naplněním rezoluce Rady bezpečnosti OSN a Minských dohod, byla situace pro Ukrajince vyřešena a z toho co  uvedu, vyplývá, že Ukrajina již je de facto poražena. A jakékoliv další dodávky zbraní Ukrajině a prodlužování konfliktu, znamenají pouze více obětí. Vzhledem k rozměrům konfliktu by obě strany měly okamžitě přestat bojovat a zahájit jednání, říká k válce na Ukrajině generál Pelz.

Plné znění článku:

1. Pane generále, rusko-ukrajinská válka už trvá přes jeden rok. Dokázal Vladimir Putin alespoň částečně splnit cíle ,,speciální vojenské operace“, k níž 24. února 2022 zavelel?

Vzhledem k rozměrům konfliktu by obě strany měly okamžitě přestat bojovat a zahájit jednání, říká k válce na Ukrajině generál PelzVe svých odpovědích budu vycházet z ověřitelných skutečností, a protože je nutné udržet rozumné hranice rozsahu, nemůžu se zabývat historií, byť i nedávnou – a to ačkoliv události zejména z let 1991, 2004, 2014 a 2015 jsou pro dnešní situaci určující. Během posledních 8 let si střety s vládní ukrajinskou armádou vyžádaly na východě Ukrajiny přes 14 tisíc obětí[1]. Je možno konstatovat, že role Ruské federace byla v tomto období sice významná, ale zlomové události neiniciovala, pouze na ně reagovala. Týdny předcházející zahájení „speciální vojenské operace“ (SVO) byly charakteristické hromaděním vojenské síly jak u hranic Ruska, tak Ukrajiny podél nárazníkového pásma s tak zvanými republikami Doněckou lidovou a Luhanskou lidovou. Iniciativu Rusko poprvé převzalo, zatím pouze diplomatickou, když v prosinci 2021 Rusko předalo vládě USA a vedení NATO návrh smlouvy o vzájemných bezpečnostních zárukách[2], doprovozených varováním, že pokud USA nebudou adekvátně reagovat, Ruská federace bude nucena přikročit k blíže neurčeným opatřením vojensko-technického charakteru. Je třeba mít na paměti, že již 12. února 2015 byly přijaty Minské dohody II., které ukládaly ukrajinské vládě a představitelům DLR a LLR aby okamžitě vyhlásily příměří a ukládaly ukrajinské vládě, aby provedla ústavní změny ve smyslu decentralizace státu a vypracovala formu autonomie pro DLR a LLR. Následně RB OSN přijala 17. února 2015 rezoluci 2022, kde ukládá všem účastníkům Minské smlouvy, to je Německu, Francii, Rusku a Ukrajině text naplňovat, a v bodě 4. je dokonce konkrétně vyzývá, aby smlouvy plně implementovali.

Celých 7 let tedy garanti Minské smlouvy ignorovali rozhodnutí RB OSN.

Z nedávných vyjádření Angely Merkelové, Francoise Hollanda a Petra Porošenka víme, že to nemysleli vážně, byla to jen lest na Putina s cílem silně vyzbrojit západní Ukrajinu. Ale proč silně vyzbrojovat západní Ukrajinu, když by naplněním rezoluce RB OSN a Minských dohod, byla situace pro Ukrajince vyřešena?

Analytici Kremlu to vyhodnotili tak, že nejprve samozvané republiky DLR a LLR a následné celé Rusko má být napadeno.

Byli v tom utvrzeni, když v polovině února 2022 násobně zesílilo ostřelování oblastí DLR a LLR ze strany ukrajinské armády.[3] Změnil se rovněž způsob, ostřelování nabylo charakteru cílevědomé dělostřelecké přípravy válčiště. Další důkazy těchto úmyslů viděli Rusové již řadu let přímo v některých vyjádřeních představitelů vlády USA[4] i řady západních politologických institutů[5].

Jaké tedy byly konkrétní cíle Speciální vojenské operace (SVO)?

Navodit situaci alespoň zhruba odpovídající Minským dohodám, zachránit rusky mluvící obyvatelstvo východní Ukrajiny, zabránit USA rozmístit střely schopné nosit jaderné hlavice v takové blízkosti, že by Rusko nebylo schopno na ně reagovat, zabránit vstupu Ukrajiny do NATO a Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat. První cíle byly splněny, poslední dva body mně nejsou zcela zřejmé, demilitarizace v prvních týdnech operace patrně znamenala něco jiného než teď, po roce. Nyní jde asi o to ozbrojené síly Ukrajiny zcela zničit. Zdá se, že od toho nejsme daleko.

Pod denacifikací si představuji zbavit ultranacionalisty či nacisty (nesnažme se nyní o přesnou definici) vlivu na vládu v Kyjevě. Domnívám se, a zde nejde o fakta ale o úvahu, že činnost Volodymyra Zelenského bude rázně ukončena. Ať Rusy nebo Američany nebo samými Ukrajinci. Sázím, že poslední varianta je nejpravděpodobnější.

Vraťme se ještě k ignorování Minských dohod a zejména k cílené obstrukci rezoluce RB OSN přímo jejími signatáři. Několika slovy se nedá vyjádřit rozsah škod, které tím byly – z obecného hlediska – způsobeny ignoranci Minských dohod mezinárodním vztahům. Jedná se o sebevražedný precedens, jehož důsledky ponese v blízké budoucnosti celé lidstvo.

Všimněme si, nikdo z trojice Merkelová, Hollande, Porošenko netvrdí, že by Rusko bylo bránilo naplnění Minských dohod. Ne, jen světu prozradili, že Putinovi lhali, že Západ Minské dohody plnit hodlá, ale nikdy tomu tak nebylo. Je třeba zdůraznit, že tím způsobili konec Ukrajiny tak, jak jsme ji znali do 24. 2. 2022, a mají na svých rukou krev, k dnešnímu dni, přibližně 400 tisíc mrtvých či zmrzačených Ukrajinců a Rusů, přibližně v poměru 8:1.

2. Počítal původně Putin s tím, že Západ bude Ukrajinu podporovat tak masivnimí dodávkami vojenského materiálu?

Nevím, tady z reálných fakt vycházet nemohu. Podle charakteru SVO v prvních týdnech, myslím, že nepočítal. Putin nemohl ani počítat s tím, že – patrně poprvé v dějinách lidstva – bude tolik vlád evropských států jednat totálně v rozporu se zájmy svého obyvatelstva. Nemohl ani počítat s hysterickou rusofobií mezi tímto obyvatelstvem. Nejen tou poměrně očekávatelnou v některých zemích východní Evropy, ale i na adresách Rusku historicky přátelských jako Francie, Itálie apod.

SVO byla v prvních týdnech úspěšná, ačkoliv se jí pozemní síly Ruské armády (RA) účastnily velmi nízkými počty. Ruské vojenské letectvo zajistilo totální ovládnutí vzduchu, a na zemi bojovalo 50 tisíc mužů jednotek DLR a LLR; Kadyrovových Čečenců a jednotek RU bylo dohromady kolem 100 tisíc. Stavy ukrajinské armády (UA), které zpočátku činily 250 tisíc, rychle vzrostly na 450 tisíc, a konečně v létě po mobilizaci a doplnění o síly územní obrany dosáhly 650 tisíc. Přesto, že ukrajinská armáda měla početní převahu 3:2 až 2:1, koncem března Rusko dosáhlo zhruba to, co Ukrajině ukládaly Minské dohodyTady naposledy mohlo vraždění skončit. Delegace Ukrajiny a Ruska se na Tureckem zprostředkovaných jednáních dohodly na podmínkách příměří, a jak prezident Zelenskyj, tak Putin se nechali slyšet, že úmluvu o ukončení bojů podepíší.

Washington, podporovaný Londýnem to však Zelenskému zakázal[6]. Odměnou mu byly dodávky zbraní ze Západu a dalších 150 tisíc mrtvých krajanů. V reakci na to se Rusko začalo pomalu, ale jistě připravovat na válku; částečná mobilizace 300 tisíc záložáků, nahlášení se přes 100 tisíc dobrovolníků, přechod na válečný průmysl, posílení a zásadní přestavba ozbrojených sil atd.

3. Jaká panuje aktuálně situace na bojišti, lze říct, kdo má nyní navrch? A jak vidíte velkou ruskou jarní ofenzivu, začala už vlastně, nebo teprve je připravována?

Poměry sil se zcela změnily.

Musíme si uvědomit, že na Ukrajině zůstalo k dnešku jen kolem 20 miliónů obyvatel, a více než polovina z původních ukrajinských dobře vycvičených vojáků padla. Nezávislé zdroje odhadují, že padlo asi 200 tisíc a bylo zraněno 350 tisíc vojáků. Ukrajina v současnosti mobilizuje sedmnáctileté chlapce a muže do 60 let. Na západ od Bachmutu má kolen 32 brigád, které jsou naplněny na 50% až 60%, což činí přibližně 75 tisíc mužů. Několik desítek tisíc se údajně školí a cvičí v zemích NATO, a někde v zázemí se ještě připravují neznámé počty elitních sil. Ukrajina má tedy řádově kolem 100 tisíc lidí, s nadsázkou možno říci laiků, dětí a starců, a v rukávu ukrytých možná 50 tisíc vycvičených odborníků schopných kvalitně bojovat. Proti nim ze 3 směrů stojí v prostoru válčiště nebo jeho blízkosti  přes 700 tisíc zcela nových příslušníků RA, vedených zkušenými veliteli, kteří již bojem prošli. Tyto jednotky ještě do bojů nezasáhly, a mají k dispozici řádově vyšší zásoby zbraní a munice. Na ruské straně má být k 25 tisícům mrtvých a 75 tisíc zraněných.

Co se týče očekávané ofenzivy, není jasné, jak se situace vyvine. Rusku současný styl opotřebovacího boje naprosto vyhovuje. Celý průběh je diktován dělostřelectvem, a zde má Rusko od začátku převahu minimálně 8:1. Odtud také plyne nepoměr v počtu mrtvých. Myslím, že by Rusko nepotřebovalo na současném stavu nic měnit, protože tento způsob boje absolutně šetří ruskou živou sílu. Nemůže si ale být jisté reakcí Západu, jehož některé kroky se jeví, diplomaticky řečeno, jako překvapivé. Při rozdílu potenciálů obou bojujících stran, by se tedy rychlá snaha o vítězné ukončení konfliktu ze strany Ruska dala očekávat. Jenže Rusko se pasuje do role vůdce nezápadního světa a Putin nemůže riskovat, že by se v očích tohoto světa stal „krvavým psem“. Podle mne ruská vláda vše nyní váží na lékárnických vážkách a konečné rozhodnutí bude dosti závislé na informacích, včetně těch zpravodajských.

4. Hovoří se také v této souvislosti o potenciálním útoku na Kyjev. Vidíte šance pro Rusy město dobýt, nebo je tak dobře bráněné, že i podruhé by si na něm Rusové vylámali zuby?

Začnu odzadu. Nebylo by to podruhé. Rusko se v rozporu s tirádami západních sdělovacích prostředků nepokoušelo Kyjev dobýt. To by město vypadalo jinak. Nekonečný konvoj ruských vojenských vozidel před Kyjevem byl jedním z opatření, které mělo přesvědčit prezidenta Zelenského o tom, že by bylo dobré jednat. Rusko jednotky stojící před Kyjevem taky stáhlo coby vstřícné gesto jako reakci na příznivý průběh mírových rozhovorů. Mimochodem, to, že si ruská vojska při tom počínala jak na školním výletě do hlavního města svědčí o absolutní dominanci ruského letectva v tomto konfliktu.

Ani v případě klasické ofenzivy se nedomnívám, že by ruský generální štáb rozhodl Kyjev vojensky dobýt. Přistoupit ke krvavému boji ve dvou a půl miliónovém městě by bylo zcela šílené. Ruské jednotky by Kyjev prostě obešly. Případná zoufalá nutnost „výměny ukrajinské vlády vojenskými prostředky“ by byla řešena využitím speciálních sil.

5. Poměrně hodně se hovoří o tom, že by měly obě strany usilovat o mír. Nicméně proč by to měla Ukrajina dělat, když má obsazená území? A na druhé straně Rusko o něm nechce také slyšet, protože nedosáhlo svých stanovených cílů. Jsou tato stanoviska v blízké budoucnosti vůbec z Vašeho pohledu nějak sbližitelná?

Vzhledem k rozměrům konfliktu by obě strany měly okamžitě přestat bojovat a zahájit jednání. Celý svět by je měl do toho nekompromisně nutit, a ne přilévat oleje do ohně dodávkami stále smrtelnějších zbraní. Začněme konečně bránit Ukrajince, a ne zájmy promile nejbohatších Američanů.

Konkrétně k otázce. Na začátku jsem řekl, že chci co nejvíce vycházet z ověřitelných faktů, ale tady bych se pouštěl čistě do říše vlastní fantazie. Určujícím faktorem tohoto konfliktu je to, že absolutně nezáleží na mínění Ukrajinců mimo DLR a LLR. Vlastně nezáleží ani na Evropanech. Určující je pozice vlády USA. Jestli Rusku nabídnou něco, co by se vešlo do jejich požadavků před vypuknutím ozbrojeného konfliktu, dohodnou se. Jestli ne, pak teprve začne to pravé dobrodružství, protože by Rusko muselo nějak ovládnout celou Ukrajinu, a to se mu jednak nechce, jednak na to nemá zdroje.

6. Jak hodnotíte roli Číny v konfliktu? Vidíte jako reálné, že by mohla Rusku dodávat zbraně? List Der Spiegel napsal, že by Rusku měl Peking dodávat sebevražedné drony.

O roli Číny v dnešním světě se píší celé knihy, takže jenom následující. Když se podíváme na charakteristické rysy čínské zahraniční politiky, zjišťujeme, že je velmi uvážlivá, komplexní a klade vysoký důraz na obchod. V Eurasii potřebuje klid a prosperitu, aby mohla realizovat cíle Nové Hedvábné stezky – a tady se jí válka opravdu nehodí. Konflikt na Ukrajině by jistě nejraději ukončila okamžitě. Ostatně, dobré vztahy má nejen s Ruskem, ale měla je i s Ukrajinou. Ví, ovšem, též že je Washingtonem označována za nepřítele, nebo alespoň protivníka číslo jedna. Nemůže připustit případnou porážku Ruska, dokonce ani jeho přílišné oslabení, protože by to znamenalo, že by proti USA stála sama. Shrňme to. Čína potřebuje konflikt co nejdříve ukončit, a to přijatelným vítězstvím Ruska; současně ví, že Rusko, pokud jedna ze stran nepoužije jaderné zbraně, vyhraje. Z hlediska reálpolitiky je podpora Ruska logickým závěrem. Současně si ale Čína buduje jméno globální síly míru, a to by dodávkami zbraní mohlo být poškozeno.  I zde, myslím, budou používány zmíněné lékárnické vážky.

7. Pokud by tomu tak bylo, mohla by se rovnováha sil vychýlit na stranu Ruska? Znamenalo by to na druhé straně, že by i Západ musel dodávat více zbraní Ukrajině?

Z toho co jsem dosud uvedl, vyplývá, že Ukrajina již je de facto poražena. Opakuji, jakékoliv další dodávky zbraní Ukrajině a prodlužování konfliktu, znamenají pouze více obětí. Naskakuje mi z toho však husí kůže. Vyčerpané lidské zdroje na Ukrajině, spolu s dalšími a dalšími závazky Západu k dodávce zbraní, znamená jediný závěr.

S cílem co nejvíce poškodit Rusko, otevírá Washington kapitolu číslo dvě. Boj do posledního Evropana.

Přímé zapojení zemí NATO by – kromě tragédie v naší části světa – znamenalo i konec Aliance. Je třeba si uvědomit prostou skutečnost. Ani jedna z entit USA, Čína nebo Rusko nemůže být vojensky poražena na svém území, nebo v jeho nejbližším okolí.

8. Západní společenství uvalilo na Rusko několik balíků sankcí. Poškodily nějak podle Vás jeho hospodářství?

Především ho změnily; změnila se i intelektuální a zahraničně-politická orientace země. Nejsem ekonom, a nechci zde čtenáře nudit amatérskými úvahami. Některé věci jsou, ovšem, zřejmé. Především, Rusko je obrovské, a hospodářsky zcela soběstačné. Za druhé, bylo naprosto diletantské se domnívat, že Rusko, po prvním nárazu, se nebude se situací způsobenou sankcemi schopno vyrovnat – a že dokonce při pro něj příznivé konstelaci – sankce jeho ekonomice prospějí. Za třetí, definujme si slovo sankce. Legální sankce jsou pouze ty, schválené RB OSN, což není případ, o kterém hovoříme. To, k čemu Západ přikročil, se ve slušné společnosti vždy nazývalo zločinem a naprosto deformuje volný trh. Ze západních médií se nedozvíme, jak mocně tím Spojené státy vystrašily a rozhněvaly „zbytek světa“, někdy zvaný „globální jih“, nedozvídáme se, jak tyto kroky výrazně přispěly k urychlování konce brettonwoodského systému a pádu amerického dolaru jako jediného platidla světového obchodu. Jakýkoliv pokles výkonnosti ruského hospodářství je kosmetickým zraněním ve srovnání s tím, co si Západ způsobil sám.

 © Kulturní komise ČR, z.s. 23-3-2023
 
Číst 783 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v SVĚT

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Právě přítomno: 32 hostů a žádný člen

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %