Uzunoglu - Islamistický trojský kůň v České republice Doporučený

Doktor Uzunoglu v diskusi se studenty na Vysoké škole mezinárodních  a veřejných vztahů Praha, o.p.s. Doktor Uzunoglu v diskusi se studenty na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s. snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

"Evropští činitelé v zájmu kapitálu přehlížejí základní jistoty svých vlastních občanů a svých lidských hodnot. Nevidí, že Erdogan z Turecka udělal základnu všech islamistických teroristických zrůd z celého světa, že současné Turecko se vrací ke své prvotní identitě, to jest k turko-islamismu. Nevidí, že Erdogan se svým Tureckem se aktivně zúčastnil zničení Libye, málem se mu podařilo dovést i Egypt ke krveprolití a aktivně jako největší hráč zničil celou Sýrii. Do budoucna bude jedním  z největších nebezpečí z islamistických zemí rovněž Egypt, kde se před víc jak půl stoletím začal rodit radikální islám," varuje před islámským nebezpečím Kurd s arménskými kořeny MUDr. Uzunoglu, překladatel části Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny mající trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství. Nikdo by nevěřil jak děsivé zážitky má tento moudrý muž za sebou s českou justicí. Policejní bezpráví, šikanu a činy, za něž měl politickou a věcnou odpovědnost tehdejší ministr vnitra Jan Ruml popisuje ve své nové knize „Islamistický trojský kůň v České republice“. Jan Ruml,  který jeho kauzu nadstandardně znal, přesto při interpelacích poslanců hájil operativce z úřadu plk. Václava Kučery, kteří proces vykonstruovali a podle nichž je největší zbraní strach stejně jako to vidíme nyní u ISISáků.

 

Rozhovor s MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, narozen 10. května 1953 Silvan, Turecko) uskutečnil Břetislav Olšer (vlevo na snímku):

* Ve své v minulých dnech vydané knize „Islamistický trojský kůň v České republice“ popisujete policejní bezpráví, šikanu a činy, které, kdyby spáchal běžný občan České republiky tak by byl za ně tvrdě potrestán odnětím svobody na mnoho let. Tyto praktiky prováděli mnozí vysoce postavení policejní pohlaváři a vysoce postavení politici České republiky, kteří však nikdy potrestáni nebyli a asi ani nebudou. Co si myslíte o těch, kdož tak záměrně ubližují jiným lidským bytostem...?

Policejní šikana mé osoby začala od mého příjezdu do ČSFR a pokračuje dodnes. Stupeň šikany odpovídá mému angažování se pro můj statečný, utlačovaný kurdský národ. Z politiků nejvíce odpovědnosti nese Jan Ruml, který byl ministrem vnitra po celou dobu mého nezákonného uvěznění a byl o všem informován, takže nemůže říct jako jsme to slyšeli při “Norimberském procesu“ ich habe das nich gewust“ -  "nevěděl jsem o tom." Důvodem mého uvěznění bylo to, že jsem náhodou narazil na turko-islamistické zločince propojené na část české policie a bral jsem vážně svoji občanskou povinnost podle platných zákonů a oznámil jsem toto přímo a osobně řediteli kanceláře ministra vnitra. Tento člověk byl navíc důvěrným přítelem mého bývalého advokáta v té věci, takže se scházeli, mluvili o tom a nad rámec toho dostal ode mne za dva a půl roku trvajícího mého uvěznění nejméně 350 dopisů...

Z policejních činitelů je to dnešní plk. Václav Kučera, který byl tehdy ředitelem či vedoucím úřadu vyšetřování Prahy 5 a všichni tito “operativci” spadali pod něj, to znamená, že bez pokynu Kučerova úřadu mě nesměli obtěžovat či týrat ani ve vězení, což přesto velice rádi činili a tento člověk nejenže nebyl nikdy volán k zodpovědnosti, ale ještě byl povýšen a dnes je z něj dlouholetý ředitel středočeské policie, jednou dobu byl dokonce na pár měsíců náměstkem policejního prezidenta a snad snil o tom být generál.  To, že se generálem nestal, údajně svádí na mě, že jsem ho popsal ve své knize “Výpověď” a dle všeho se snaží mě za to dále trestat.

* Policie Vás zatkla v září 1994 a policista Jiří Gregor, který za zatčením stál, v tiskové zprávě uvedl, že jste “obchodoval se zbraněmi a drogami”. Dodatečně přibyla ještě obvinění z loupeží, podvodů, mučení, nedovoleného ozbrojování a přípravy vražd… Jak na tento okamžik dnes vzpomínáte, když jste ještě ani netušil, že vytvoříte český rekord v době trvání svého pobytu 2,5 roku ve vazební věznici…?

Já jsem díky úřadu plk. Václava Kučery nejenže vytvořil český rekord na trvání vazebního uvěznění, ale též rekord v počtu obvinění. Mediálně známý nebožtík Ivan Jonák, který byl na pár týdnů umístěn ve vedlejší cele v litoměřické věznici, křičel z okna na ostatní MUKLY něco v tom smyslu, že: ”na doktora podle počtu obvinění nikdo nemá” a že neví, jak dlouho musím žít, abych si je odseděl, ale tím jsem se stal v tom neuvěřitelném prostředí “respektovaným bossem”.

Plk. Jiří Gregor oficiálně dle zákona neměl s případem nic společného, takže za své prohlášení by měl být potrestán, jako vedoucí úřadu vyšetřování dnešní plk. Václav Kučera by na něj měl podat podnět k trestnímu stíhání, což pochopitelně neučinil. Po mém propuštění jsem tak učinil až já přímým doručením podnětu do rukou vrchního státního zástupce, ale nikdy nebyl tento zločin jako i další činy plk. Jiřího Gregora vyšetřeny tak, jako se to děje dnes. Policejní bossové jsou chráněni nenapsaným zákonem.

Onen plk. Jiří Gregor, který oficiálně s případem neměl nic společného a bez úřadu plk. Václava Kučery dle zákona nesměl činit vůbec nic, se však vydal se svými “chlapy” do lesa v blízkosti mého domu a “našel” tam se svým psem Herrym dvě kila semtexu zabaleného do igelitové tašky strany ODA. Chtěli mě tak obvinit z držení zbraně hromadného ničení! K tomu nedošlo jen proto, že moji právníci zajistili důkaz o tom, že ta igelitová taška byla vyrobena až několik týdnů po mém zadržení! Ani moje oficiální žádosti nepomohly k tomu, abych mohl prokázat zločin těchto policistů, kteří vůči mně uměle vyráběli obvinění a činí vůči mé osobě dnes. Opět jsou to policisté, kteří spadají pod úřad plk. Václava Kučery.

*Byla podána obžaloba, podle níž jste se měl v září 1994 spolu se třemi tureckými občany podílet na mučení dvou cizinců. Jedním z nich měl být Turek Gürken Gönen, který v Česku podnikal pod falešným jménem Göksel Otan. Ten měl být paradoxně také jedním z hlavních svědků v případu… Jaká ale byla pravda?

Pravda byla taková, že jsem dne 8. září 1994 v době (dle obžaloby), kdy jsem měl dusit tureckého ilegála Göksela Otana alias Gürkana Gönena alias Mustafa Özera (kdo ví, jaká má další alias), jsem však seděl v hotelu Diplomat s bývalým ministrem spojů panem Jírou, s generálem Kovačíkem a panem ing. Valdou. Podepsali jsme ppřitom smlouvu o smlouvě budoucí, mimo jiné na prodej víc než 50 lokomotiv a 60 trolejbusů, kontrakt měl zachránit plzeňskou Škodovku. Výslech těchto osob však proběhl až o 12 let později a účtenku, kterou jsem měl u sebe při mém zadržení, policisté nejspíš pro jistotu roztrhali.

Onen turecky ilegál se dlouhé měsíce vyhýbal soudu, a když pak byl policejně předveden k soudu, tak prohlásil, že jsem ho nikdy nemučil a že ani na to nemám, jeilkož že jsem filozofický typ. Na můj dotaz, proč tedy před 12 lety tvrdil, že jsem ho mučil, odpověděl: ”ptejte se těch, kdo ten protokol tehdy vyhotovili“. Druhý člověk, kterého jsem měl rovněž mučit s mým vlastním synovcem, studentem právnické fakulty UK, byl můj vlastní bratranec! A důvod tohoto dalšího mučení? Dle obžaloby jsem měl zjišťovat informace o jeho rodině! V těch  hodinách, kdy jsem ho měl mučit, jsem byl ale prokazatelně zase s vedením světového gigantu farmaceutické a kosmetické společnosti BOOTS v Jazz Klubu Reduta. Tyto osoby ale nebyly nikdy, vůbec nikdy, vyslechnuty! Taková je zrůdná realita státu, který se vydává za právní a demokratický!

* Jak jste 24. září 1996 přijal zprávu, že Český helsinský výbor (ČHV) případ označil za “určité selhání právního systému České republiky”...?

To bylo také kvůli tomu, že PhDr. Libuše Šilhanová a její manžel Prof. Věnek Šilhan mě znali, moc dobře mě znali, a Libuše Šilhanová se mému trestnímu stíhání věnovala intenzivně. Nechala celý spis přezkoumat právníky a vydala tuto zprávu. Já jsem o tom nevěděl, jelikož jsem se nacházel v bezpečnostní cele uvězněný dle paragrafu 67 písmena a, b, c., to znamená, že jsem nesměl s nikým komunikovat bez cenzury. Kancelář ČHV paní PhDr. Libuše Šilhanové byla po tom prohlášení vyloupena a lupič odcizil její složky, hlavně její osobní PC, kde měla můj kompletní spis a vše kolem mně vsugerované kauzy.

Tehdy Jan Ruml v médiích prohlásil, že lupiče dopadne, ať to stojí, co to stojí! Typický “politik” Ruml! Paní Šilhanové, když šla na policii, kam dle Rumlovy rady měla jít, tak jí vyslýchající policista řekl: ”No paní doktorko, co chcete, když se angažujete pro Uzunoglu”… a proto po těch zkušenostech nejednou paní Šilhanová, která byla nejstatečnější žena Charty 77, prohlásila i napsala, že: ”právo k spravedlnosti bylo za totality blíž, než nyní”!

* Pak jste byl po zmíněníé rekordní době 12. března 1997 propuštěn z vazby, v níž strávil 31 měsíců; co všechno jste prožil za dva a půl roku ve vazbě, v níž jste jako lékař organizace “Lékaři bez hranic”, který v hrozivé válce zachraňoval životy, čelil obžalobě z mučení lidí…?

Úřad plk. Václava Kučery, který mně obvinil dle všeho na objednávku ze série obvinění, postupoval při tomto činu “rafinovaně”. Věděli, že jsem byl u zrodu organizace Lékaři bez hranic a věděli, že jsem nasazoval svůj vlastní život, abych zachránil život druhých a to v krvavé válce a tak, aby mně zranili, “dostali” a demonstrovali moji zločinnost, tak vymysleli i následující obvinění. Chtěli z mé osoby udělat obraz mafiána, proto mě obžalovali z nedovoleného ozbrojování, aniž bych byl vůbec někdy obviněn! Můj zbrojní průkaz byl v mé peněžence, když mě zadrželi, následně provedli veškeré balistické zkoušky mých zbraní a já jsem měl obavu, že s mými zbraněmi spáchají nějaký trestný čin a svedou to na mě. Naštěstí tak odvážní nebyli. Tyto osoby, které jsem poznal osobně, nikdy nepatřili do soukolí mého života a podepsali se na mém v Česku mně vsugerovaným osudem a osudem dalších tří Kurdů...

* Dal by se považovat za Vaše vítězství i fakt, když se Vám podařilo prokázat, že v době pobytu ve vazbě jste měl uzavřenou smlouvu o výkonu funkce ředitele se společností Meridian TLW a měsíčně jste měl pobírat odměnu 30 tisíc korun, avšak kvůli věznění jste nemohl tuto funkci vykonávat…?

Vítezství? O co jsem materiálně přišel, nelze ani vyčíslit a to utrpení, že kvůli mně (aby z nás udělali organizovanou skupinu) byli tři nevinní Kurdové uvěznění v těch nejkrutějších podmínkách, aby byli zlomeni, jeden z nich v mladém věku přišel o život kvůli následkům uvěznění, druhý je do dnešního dne v rukou psychiatrů a třetí z těch traumat dodnes žije na jednom ostrově a má strach přijít na pevninu.Toto vše v žádném případě žádné peníze jako odškodnění nevynahradí. Jediné vítězství je to, že jsem porazil zlo a to v zájmu země, která mně toho tolik dala, že jsem hájil právo. Také jsem mohl po svém propuštění říct: ”k čertu s vámi” a odejít třeba do Kurdistánu, nebo žít někde na Kubě; každý večer navštívit vinárnu jako Ernest Hemingway a v klidu tam psát.

* Kdo z Vašich věznitelů měl na tomto utrpení největší podíl…?

Politickou a věcnou odpovědnost měl rozhodně Jan Ruml, který kauzu znal a znal ji nadstandardně dobře, přesto i v Poslanecké sněmovně při interpelacích poslanců hájil svoje policisty, kteří spáchali tento zločin.

Když Pavel Dostal, jako nejvíce interpelující poslanec, mě chtěl ve věci navštívit, byl u Sněmovny přepaden a pořezán na obličeji, ale přesto mě navštívil i s obvazem na obličeji, byly mu vidět jen oči. Jan Ruml opět před tiskem prohlásil, že pachatele najdou, ať to stojí, co to stojí… stejně jako v případě vykradení kanceláře ČHV paní PhDr. Libuše Šilhanové, ale dopaden ani v jednom případě nebyl vůbec nikdo! Z policistů měl na mém utrpení dle mého názoru největší podíl dnešní plk. Václav Kučera, který celý úřad vedl a veškerá falešná obvinění mi byla sdělena právě jeho úřadem.

* Ve vězení jste přesto překládal verše tureckých básníků, vzpomenete si na toto období?

Překládal jsem verše druhého největšího turecky píšícího básníka Turecka 20. století, který byl Kurd a pocházel z mého rodného města, nesměl psát kurdsky a psal turecky lépe, než všichni jeho vrstevníci Turci. Neměl jsem jeho knihu, ale znal jsem jeho básně zpaměti. Vyžebral jsem si od bachařů papír a tužku a začal jsem verše překládat. Přeložil jsem celou knihu v cele 10 m2 mezi masovými vrahy, jako například tzv. ”Orličtí vrazi”, a za těchto podmínek jsem daroval Česku básně Ahmeda Arifa. Vše zlé je k něčemu dobré, jak se říká.

* Jste rovněž autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny… Ocenil někdo z Vaši žalobců tato fakta? 

Já jsem zakladatel prvního kurdského nakladatelství v Evropě a to ještě za studií FVL UK. Sídlo mého ilegálního nakladatelství byla Kolej 5. Května v Praze 2, kde jsem společně s prof. Pavlem Marťáskem vydávali víc, než cela Charta. Šlo především o publikace o Kurdech, v Česku nejsou, ani třeba ve francouzském jazyce. A mým statečným tiskařem byl Vladimír Kořenský, který riskoval svůj život, aby tiskl tolik publikací a to ryze z přátelství a ryze ze sympatie ke Kurdům.

To vše byly spíš přitěžující okolnosti, jelikož ti, kteří tuto mně vsugerovanou kauzu vypracovali, měli spojení k Turkům. Pro Turky byly tyto moje činnosti v kulturní oblasti vnímány jako zločin. Dle všeho bylo zadavatelem v této kauze Turecko a bývalé struktury, které přes noc změnili frontu či přesvědčení, ano mezi těmi zadavateli byli dle všeho staré struktury, které přes noc začali sloužit turecko-islamistickému Kapitalu! Jiné vysvětlení není!

Já jsem nikdy nepřestal se svou vydavatelskou činnosti či s psaním. Jen si dovoluji připomenout, že v době, kdy jsem patřil mezi “nejbohatší” v ČR, jsem vydával kurdská přísloví, pak jsem vydal s Václavem Klausem (tehdy předsedou vlády) a s jeho ekonomickými ministry knihu “Ekonomické perspektivy České republiky” a to hned v nákladu 50.000 kusů. Moji kati spíš mysleli na ty “prachy” co dostanou za moji likvidaci a jaké západní auto si třeba za to zakoupí! Jeden z těch operativců úřadu Václava Kučery se jmenoval kpt. Josef Opava, šéf Berdychova gangu, to byl člověk, který osobně provedl moje zatčení! Je k tomu třeba ještě něco dodávat?

* Dnes jste kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny, mezi Vašimi předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci 1. sv. války… Kde jste studoval?

Dovolte, abych Vás poopravil, mezi mými předky byli kurdští Arméni či Arméni z Kurdistánu, děti, které během genocidy zachránili moji kurdští předkové. Já jsem lékařskou fakultu studoval zde, tedy v ČSSR, fakultu jsem dokončil, odpromoval jsem a následně jsem získal od francouzské vlády stipendium na atestaci. Tam jsem hned vyhledal lékaře se stejnou krevní skupinu, což byli ti, jež byli u založení Lékařů bez hranic. První kancelář byla tehdy někde v suterénu, lépe řečeno ve sklepě v Paříži, teď je to už světoznámá organizace.

*Můžete něco říct o své rodině, a jak se vypořádávala s Vaši vězněním?

Teror úřadu plk. Václava Kučery se nespokojil jen s mým uvězněním. Jeho úřad zneužil mezinárodní smlouvy a přes Interpol nechal vyhledat i moji manželku, která žila na hranici s Českem na německé straně s naší dcerou. Musela se opakovaně podrobit výslechům německé policie na základě otázek zaslaných Kučerovým úřadem. Tím pádem celá ta malá obec nedaleko českých hranic se na ní začala dívat jako na někoho, kdo má příbuzensky vztahy s mezinárodním zločincem a na moji dceru se ve školce dívali jako na dceru zločince. Museli obec záhy opustit a odjet do jiných častí Evropy a žít tam v anonymitě!

Moje rodina v Turecku je stará právnická rodina, její členové hájili generace Kurdů vystavených diskriminaci, přesto si tu zrůdnost úřadu Václava Kučery neuměli vysvětlit a to také proto, že se jednalo o zemi v srdci Evropy a navíc o stát, který podporoval Kurdy v těch nejtěžších dobách našeho národa, ať to byl profesor Jiří Hájek nebo Hanzelka se Zikmundem. O to méně mohli pochopit, že se něco tak zrůdného vůči Kurdům dohrává v zemi těchto velikánů.  Ale těm z úřadu Václava Kučery bylo nějaké renomé českých zemí ukradené, renomé, o které se tak usilovně snažili jejich předkové, je nezajímalo, jim dle všeho šlo jen a jen o jejich osobní materiální zájmy.

*Máte trvalý pobyt v ČR a od roku 1996 německé občanství; proč zrovna německé…?

Já jsem působil v 80tých letech v hlavním městě SRN v Bonnu jako zakladatel a ředitel I. Kurdského Institutu, mezi jeho členy byli tehdejší nejpřednějším německé osobnosti, jako Heinrich Böll, Günter Grass (nositel Nobelovy ceny za literaturu), Hans Bender, prof. Ingeborg Drewitz, nebo federální ministr vnitra Gerhard Baum a mnoho dalších. Žádné kurdské organizaci v Evropě se ani do dnešního dne nepodařilo získat tolik významných osobností kulturního, politického, sociálního či hospodářského života pro kurdskou instituci, jako tenkráte mně.

Mým uvězněním v Česku, o kterém věděli, že vnímám jako svůj druhý domov, byli rozčarováni a snažili se tu věc dostat do projednávání na mezinárodní instituce, proto se obraceli na německý stát, který však v daném případě nemohl nic učinit, jelikož jsem byl cizincem a tak tlačili na to, aby mi bylo uděleno německé občanství, které mi moji přátelé přivezli do Vazební věznice Praha Ruzyně.

*Změnili Vaši přátelé v Česku nějaký svůj postoj k Vaší osobě?

Přestože jsem měl daleko silnější vazby na Česko, než na Německo a daleko víc přátel v Česku než v Německu, ale náhle jsem cítil, že valná část osob, které jsem zde v Česku vnímal jako přátele, dělaly, že mě neznají. Havel prohlásil prostřednictvím svého mluvčího, že mně nezná a Václav Klaus zase že mě už léta neviděl a Jan Ruml, že mně fyzicky nezná atd. To je poznání etiky a antietiky, kultury a subkultury! Vánoce po mém propuštění jsem strávil v rodině Heinricha Bölla, když ještě žila jeho manželka Anna Marie a mezi Vánočními dárky mně do vězeníi poslala i spodní prádlo…. co dodat? Valná část mých “přátel” v Česku si po mém propuštění vyhledávala kdejakou záminku, aby se mne vyhnuli…

*Jak prožíváte současnou situaci v Turecku a jeho hlavní postavu prezidenta Erdogana?

Současné Turecko se vrací ke své prvotní identitě, to jest k turko-islamismu, takže mě nic nepřekvapuje, jelikož vím, co to znamená a věřím již čtvrtým rokem, že tento vývoj přivede Turecko k rozkladu. Když jsem před čtyřmi roky mluvil či psal o rozkladu Turecka, i ti renomovaní stratégové se na mě dívali jen jako na Kurda… Zapomněli, že i Kurd může být neutrálním prognostikem a teď se to naplňuje. Už před pěti lety tady byly jasné obrazy o Erdoganovi a jeho Turecku. Kdyby Erdogan uškodil jen svému národu, člověk by řekl, budiž, zvolili si ho oni sami, ať si s nimi dělá, co chce.

ALE Erdogan se svým Tureckem se aktivně zúčastnil zničení Libye, málem se mu podařilo dovést i Egypt ke krveprolití a aktivně jako největší hráč zničil celou Sýrii. Z Turecka zkrátka udělal základnu všech islamistických teroristických zrůd z celého světa! Mocný stát – mocný díky vojenské technologii ze zemí západu, který ohrožuje a vyhrožuje kde jaké zemi včetně evropského kontinentu! Evropští činitelé v zájmu kapitálu přehlížejí základní jistoty svých vlastních občanů a svých lidských hodnot.

*Během války s Islámským státem jste byl několikrát v přední linii, kde též bojují kurdské ženy; jak byste je hodnotil po stránce lidské i vojenské?

Naše dcery, sestry, matky se téměř s holýma rukama postavily proti islamistickým zrůdám nejen teroristům z ISIS, jež jsou vybaveni nejmodernějšími zbraněmi pěchoty, a porazily je společně s našimi syny, bratry a otci.  Zato Obama dovolil Turecku, aby nás se svými F-16 pocházejícími z USA bombardovalo a to před očima celého světa! To byla odměna za statečnost našich dětí, kterou svět jen tak nevidí! Svět byl u toho, jak ty čisté duše šly se zpěvem na smrt za svou vlast, za svou důstojnost a za svou lásku k bližnímu! Jsou to nádherné, ohromující lidské duše, které, když jde o vlast a o rodnou zemi, se stanou lvicemi neznajícími strach! Strach je největší zbraň nejen ISISáků, ale též operativců Kučerova úřadu! Jak překonáte tu sugesci strachu, jste neporazitelní, to je Kurdům dané s mateřským mlékem, nemít strach ze zla!

* Hodně též cestujete, byl jste nedávno znovu v Egyptě i Súdánu…

Egypt je jedna z mála kolébek naší civilizace, kde se před víc jak půl stoletím začal rodit radikální islám. Moudrost země, která je jak oceán a dodnes není probádána, se stala zemí otroků, sloužících turistům z Evropy, aby mohla jen přežit. Navenek současně vypadá jako klidná země, ale jen navenek. Pokud se nenajde spravedlivý koncept, a to spravedlivý pro každého člověka, vidím do budoucna tuto zemi jako jednu z největších nebezpečí z islamistických zemí a ke stabilizaci nebude stačit to, že “islámští bratři” budou na seznamu teroristických organizací.Je třeba reformy a reformy, ke kterým však chybí politická vůle.

Ať jsou Sověti, jací byli, ale i zde zanechali svoje stopy v podobě třeba Asuánské přehrady, ze které žijí miliony a miliony lidí. Asuánská přehrada změnila i klimatické podmínky v horní části Egypta a člověk ať chce či nikoliv, si klade otázku, co učinila naše civilizace pro Egypt víc, než že Egyptu dodala zbraně!

Na Nilu v Egyptě... Snímek Břetislav Olšer

Co byste vzkázal Čechům?

Aby milovali svoji zemi, která je tak krásná, a aby aspoň kousek ze svého uměli obětovat pro rodnou zemí, pro právo, které dřív či později každý z nich bude potřebovat. Aby se přestali “bát” zla a aby se mu postavili čelem! "Páteční strach, sobotní smrt neoddálí", říká jedno kurdské přísloví!

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho pracovních i osobních úspěchů...

 

http://www.rukojmi.cz/clanky/240-proc-nemaji-kurdove-se-40-miliony-obyvateli-jeste-svuj-vlastni-stat-aneb-turecko-utoci-na-bojovniky-s-islamskym-statem

http://www.rukojmi.cz/clanky/208-prohlaseni-mudr-yekta-uzunoglu-ze-od-rijna-2014-je-vystaven-systematickemu-teroru-ze-strany-nekterych-prislusniku-policie-cr-praha-venkov-jih

https://cs.wikipedia.org/wiki/Yekta_Uzunoglu

http://zpravy.aktualne.cz/domaci/uzunoglu-dostal-za-vydirani-a-muceni-podminku/r~i:article:390488/

Zveřejněno v SOUDCOKRACIE

Nejnovější od BŘETISLAV OLŠER

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %