Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Zastaví polská vláda nedůstojnou a nechutnou štvanici proti svému národnímu světci? Doporučený

  • pondělí, bře 20 2023
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty
Sv, Jan Pavel Druhý pomohl do polska a dalších komunistických zemí nastolit svobodu Sv, Jan Pavel Druhý pomohl do polska a dalších komunistických zemí nastolit svobodu

Když na papežský trům usedl 16. října 1978  poprvé po téměř 500 letech papež neitalského původu, první Slovan a málo známý polský kardinál Karol Wojtyla, vzbudilo to sice údiv a publikum na svatopetrském náměstí zůstalo na chvíli poněkud zaražené. Avšak opravdu jen na chvíli. Charizmatický 264. nástupce sv. Petra získal přítomné hned svým prvním projevem žádostí o prominutí pokud udělá chybu v „naší“ italštině. A to tehdy téměř nikdo z přítomných netušil, kdo na onen pomyslný trůn nastoupil! Že před nimi stojí muž, který papežský úřad nepojal pouze jako honosnou sinekuru, ale jako možnost sloužit lidem s cílem pomoci především těm, kteří žijí v diktátorských režimech z jejich otroctví. Nebyl to totiž pouze hluboce věřící člověk, ale i homopolitikus velmi silně zakotvený bojem za svobodu a lepší život národů střední a východní Evropy, v nichž úřady pronásledovaly jakékoliv náboženské aktivity a projevy občanských neposlušností vůči komunistickým diktaturám. 

Karol Wojtyla poznal to vše na vlastní kůži a nebylo překvapením, že na první zahraniční cestě 2. až 10. června 1979 vyzval na slavnostní mši pod širým nebem své polské krajany, aby se nebáli, že proti komunistické moci jde bojovat i nenásilně a přesto velmi účinně. Jeho zvolání k Bohu: “Nechť tvůj Duch sestoupí. Nechť tvůj Duch sestoupí a obnoví tvář země. Této země!” mělo tehdy na Poláky doslova magický vliv. Zejména pro polskou mládež se stal symbolem hrdiny, který je nezničitelný i přes brutální komunistický útlak. Povzbudilo to i polské dělnictvo, které do roka založilo odborové hnutí Solidaritu, která  jak známo velmi přispěla ke svržení nenáviděného komunistického režimu. Ale nepředbíhejme. Zatím jsme stále v osmdesátých letech, kdy teprve začíná díky povzbudivým projevům Karola Wojtyly v Polsku vše kvasit.  Papež navštivoval nejen Polsko, ale i ostatní země a rovněž i v těcho státech začal sílit odpor proti diktátorkým komunistickým vládám. Naši zem navštívil sv. otec celkem třikrát, poprvé v dubnu 1990, půl roku po pádu komunismu. Václav Havel to tehdy trefně okomentoval, že jeho návštěva se rovná zázraku, kterému by ještě rok předtím nikdo nevěřil. Týž pocit jsme prožívali spolu s ním. Možná si ve své skromnosti papež ani neuvědomoval jak velkým povzbuzením byla pro nás katolíky každá jeho návštěva. Co pro nás znamenalo setkání s tak velkým člověkem. 

Toho se samozřejmě zalekl Brežněvův Svaz sovetských socialistických republik (SSSR). A protože Brežněv věděl, že papež je zvolen doživotně a diplomatickou cestou se ho nezbaví, rozhodl se  pomoci KGB a bulharských soudruhů najmout  nájemného vraha - Turka Mehmeda Ali Agcu, který 13. května 1981 na papeže spáchál atentát. Papež Jan Pavel II. však střely vypálené z bezprostřední blízkosti přežil a jeho křesťanská povaha se ukázala tím, že  po zotavení navštívil ve vězení svého vraha a jeho čin mu odpustil. (Opusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům, stojí v Otčenáši)

© Kulturní komise ČR,z.s. 

 

Číst 368 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v CÍRKEV

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Právě přítomno: 35 hostů a žádný člen

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %