Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana oslavují výsledky referenda u sídla Strany spravedlnosti a rozvoje v Istanbulu (16. dubna 2017) | foto: Reuters
Hlasovací místnosti se uzavřely v 16:00 SELČ. Po sečtení 99,2 % lístků vyhráli příznivci ústavních reforem se ziskem 51,4 % hlasů (průběh sčítání můžete sledovat zde). Zpočátku se zdály být výsledky jasnější - po sečtení třetiny hlasů byl poměr hlasů 61 ku 39 pro příznivce „ano“. Jejich náskok se však v průběhu sčítání zmenšoval.
Volební účast se vyšplhala na vysokých 86,6 procenta, celkem mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohli odevzdat svůj hlas necelé tři miliony Turků žijících v zahraničí. K urnám tak celkově přišlo téměř 50 miliónů voličů.
Z výsledků jednotlivých provincií je patrné, že tradičně liberálnější západní pobřeží volilo proti změnám. Také Istanbul, který byl zpočátku pro změny, nakonec ovládla červená barva odpůrců Erdogana. Stejně volily kurdské oblasti na východě země. Naopak bašta Erdogana - provincie Konya - nezklamala. Pro změny zde volilo přes 70 % hlasujících (více si můžete přečíst zde).
Prezident Recep Tayyip Erdogan Erdogan podle tureckého listu Hürriyet ještě před oznámením konečných výsledků volal tureckému premiérovi Binali Yıldırımovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda, který je podle něj jasný.
V následném veřejném vystoupení označil Erdogan referendum za historické: „Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády,“ prohlásil Erdogan. „Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“ dodal. A posilněn úspěchem jedním dechem dodal, že bude hovořit s premiérem a lídry stran o obnově trestu smrti. Také o něm chce referendum.
Podle premiéra Yıldırıma je výsledek referenda nejlepší odpovědí kurdským separatistům, zahraničním silám nepřátelským vůči Turecku a také těm, kdo stáli za loňským červencovým pokusem o puč. „Toto hlasování nemá poražených, zvítězilo Turecko, jsme jeden národ, děkuji těm, kdo hlasovali pro, i těm, kdo hlasovali proti,“ řekl Yildirim z balkonu sídla vládní strany v Ankaře shromáždění asi tří tisíc lidí.
Čeští politici ale na věc mají odlišný náhled. Podle nich i prezidenta Miloše Zemana se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. „Turecko se tak stane autokracií i de iure, de facto již autokracií bylo. EU by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem,“ napsal ČTK místopředsedy opoziční TOP 09 Ženíšek.
A Turecko varovala i Rada Evropy (RE): „Je nanejvýš důležité, aby byla zajištěna nezávislost soudnictví v souladu s principy zakotvenými v evropské konvenci o lidských právech,“ uvedl generální tajemník RE Thorbjorn Jagland.
Hlasování podle tureckých regionů - modrá označuje převahu ANO, červená převahu NE.
A k referendu se vyjádřil i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel: „Zdá se, že se jedná o těsný výsledek, jak se čekalo. Nicméně hlasování tureckých voličů skončilo, a tak bychom doporučovali zachovat klid a postupovat uvážlivě,“ uvedl Gabriel v prohlášení. „Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu,“ dodal.
Opoziční síly výsledky zpochybňují
Výsledky hlasování už ale zpochybnila turecká opozice. Kritizovala státní volební komisi za to, že povolila sčítat i hlasy na lístcích bez razítka. „Volební komise svým rozhodnutím dovolila podvody v referendu,“ řekl místopředseda opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan novinářům v ankarském sídle strany.
|
Dění během klíčového referenda sleduje přímo v Turecku reportérka iDNES.cz Anna Barochová. V úterý 18. dubna ve 12:30 okomentuje výsledek referenda v pořadu Rozstřel turkolog a bývalý velvyslanec ČR v Turecku Tomáš Laně. |
A pochybnosti má také studentka Betül Şimşek: „Manipulují s tím. Je tam ještě tolik hlasů, které je potřeba spočítat. Hlasovalo skoro 50 milionů lidí a oni mají finální výsledky za tři hodiny?“
Ještě během sčítání předpovídal výsledky student Emre Ergin a v zásadě se trefil: „Kdo ví, jak to dopadne. Doufáme v to lepší. Západ země je spíš pro ne, takže jestli to bude nakonec ano, tak to bude okolo 51 - 52 procent.“
Hlasité troubení, vlajky a nápisy "Evet" (ano) Kolona aut projíždí kolem náměstí Taksim v Istanbulu https://t.co/33DmpCurlP
Hlasité troubení, vlajky a nápisy "Evet" (ano) Kolona aut projíždí kolem náměstí Taksim v Istanbulu https://t.co/33DmpCurlP
Na těsný výsledek poukazoval i Fatih Ekin, který žije na evropské straně Istanbulu. Na náměstí Taksim reportérce iDNES.cz prozradil: „Čekal jsem větší rozdíl než je tohle. Sám jsem volil ne, ale myslel jsem si, že ano získá podstatně větší podíl. Upřímně teď nevím, co si myslet. Tyhle změny nebudou efektivní okamžitě, takže počkáme a uvidíme.“
Podporovatelé Erdogana slaví v ulicích
Pro celou zemi byla neděle velkým dnem. Lidé rozhodovali o přijetí změn, které mohou zcela proměnit jejich politický systém. Z nálady v ulicích to však patrné nebylo. Avšak po skončení referenda se do ulic vydali příznivci prezidenta Erdogana oslavit příznivý výsledek. Na náměstí Taksim, kde se nachází reportérka iDNES.cz, projíždí troubící auta a lidé skandují prezidentovo jméno.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během projevu v Ankaře (8. února 2017). | foto: AP
Je to vážnější, než jste si mysleli: Turecko je přeplněno teroristy a povstalci, podle posledních průzkumů to může být až polovina z pětapadesáti milionů voličů. Alespoň podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který takto označil spoluobčany, již v nedělním ústavním referendu chtějí odmítnout navrhované změny.
Ti asi nemilují svoji vlast, protože o to v neděli půjde především! Alespoň podle sloganů vládnoucí strany AKP, vyvolávajících pocit, že je třeba vytáhnout zemi přímo z meziplanetárního ohrožení.
Ten známý obrázek je tu zas – volby Turky opět dělí na dvě stále nepřátelštější poloviny, na „my a oni“, na ty, kdo nadávají Evropě do fašistů, a ty, kdo si při tom jen zoufale klepou na čelo.
O čem Turci hlasují?V referendu budou turečtí voliči rozhodovat o ústavní reformě, která má výrazně posílit pravomoci hlavy státu. Jde o změnu parlamentního systému v prezidentský. Návrh posiluje prezidentskou roli mimo jiné zavedením práva vydávat dekrety. Prezident bude také moci vyhlašovat výjimečná opatření, jmenovat ministry a vysoké státní představitele nebo rozpustit parlament. Schválení reformy by také znamenalo, že Erdogan by se mohl ve funkci udržet až do roku 2029. Prezident bude mít povoleno stát v čele své strany. Hlasovat může asi 55 milionů tureckých občanů (více zde). Dění během klíčového referenda bude přímo v Turecku sledovat reportérka iDNES.cz Anna Barochová. |
Vláda Erdoganovy AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje) navařila opravdu silného volebního turka. „Skoncujeme s terorismem, oživíme ekonomiku. Zmizí tahanice mezi prezidentem a premiérem, hádky mezi stranami,“ hřímá propaganda, ale už nepřipomíná, že za současné zhoršení může po 15 letech vlády jedině AKP sama.
Se změnou 18 článků ústavy by funkce premiéra zanikla úplně a nastal by prezidentský systém „tureckého typu“, v němž by veškeré rozhodování přebral nedotknutelný vládce. Voliči i poslanci by se pak podobně jako za časů osmanských sultánů mohli doživotně pohroužit do televizních seriálů a jednou za pět let odhlasovat prodloužení.
To vše ve volebním balíčku vylepšují různé úplatky a úlevy pro široké vrstvy od studentů přes zemědělce, živnostníky i důchodce.
Nevyvážená kampaň
Vyváženost současné kampani nehrozí. Nejzápadnější turecké velkoměsto Izmir, tradiční bašta opozice, je světlou výjimkou. První slovo, které se teď cizinec v Turecku naučí, je všudypřítomné „EVET“ neboli „ano“, hrnoucí se z billboardů na každém rohu. Že existuje i nějaké „HAYIR“ čili „ne“, o tom vás budou v Istanbulu, Ankaře nebo Antalyi informovat až po 17. dubnu. Za posledních deset let snad Turecko nezažilo tak drahou a hlavně jednostrannou předvolební kampaň, přecházející v posledních týdnech až do nevybíravého nátlaku.
Jako vězení pod širým nebem. Čistky po puči Turecko paralyzovaly |
Volební auta, billboardy, plakáty, brožury, spoty, helikoptéry, tisíce policistů, statisícové mítinky, to vše se platí z kapsy daňových poplatníků. Opozice, konečně sjednocená napříč stranami, konkuruje mizivě, do médií se příliš nedostane. Na provládních soukromých kanálech jsou prezident s premiérem téměř neustále v živých vstupech nebo debatách, představitelé opačného názoru šanci nedostávají. Stejně se chová i „veřejnoprávní“ turecká televize TRT.
Protinázor se sloganem „pro svobodu a budoucnost našich dětí NE“ se na novinových stojanech krčí jen v jednom deníku z patnácti. Občas probleskne i na billboardech a plakátech, jež po celé zemi někdo ničí a strhává, takže se u nich musí organizovat noční hlídky.
NE se neříká
Zastáncům „NE“ tak zůstávají sociální sítě. Jenže opatrně, jste-li třeba učitelé, úředníci nebo jiní státní zaměstnanci, to byste v době rekordní 12procentní nezaměstnanosti ještě mohli přijít o práci. Třeba jako ten fotbalový rozhodčí v černomořském Sinopu, který byl suspendován za pouhé sdílení NE na Facebooku.
A jak to dopadne? Velmi těsně a těžko předvídatelně, výsledky průzkumů se různí. „Kostky jsou vrženy,“ říká analytik Hakan Bayrakci z agentury Sonar, podle něhož zvítězí NE s 51 až 52 procenty.
„Teď už jsou rozhodnutí i ti váhající. I když se vláda snažila vyvolat konflikty s Evropou a určitý pocit ohrožení, čímž také něco získala, NE má daleko větší motivaci jít k volbám.“
Turecko v neděli hlasuje o poslední zbytky svobody, tentokrát možná už naposled.
Vývoj přišel státní kasu na 300 milionů dolarů. | foto: Profimedia.cz
Mohamed Šabzadáh ve čtvrtek po večerní modlitbě zavřel bránu u svého domku a usadil se k večeři. Pak přišel ohlušující výbuch. Nebe prý zachvátily plameny. „Země se třásla jako loďka v bouři. Myslel jsem, že můj důmbombardují. Dron takto jednou odpálil sousední dům. Tentokrát to však vypadalo, jako když na nás padají nebesa. Ženy a děti byly vystrašené,“ popisuje ničivé účinky „matky všech bomb“.
Matka všech bombGBU-43/B je přes devět metrů dlouhá a má více než metr v průměru. Váží 9,5, z toho 8,4 tuny připadá na explozivní náplň. Tu tvoří speciální vojenská výbušninu RDX, nitrocelulóza (označovanou i jako střelná bavlna), hliníkový prášek a menší množství dalších příměsí. Uvádí se, že směs H-6 je zhruba 1,35krát účinnější než TNT. Poloměr výbuchu bomby je po dopadu bezmála 140 metrů. Obrovská tlaková vlna však dokáže zničit zástavbu až do vzdálenosti několika dalších stovek metrů S vývojem GBU-43/B začala americká armáda v roce 2002. Jednu z bomb americká armáda odeslala v roce 2003 do Iráku, kde začala operace Irácká svoboda. Bombu zde však letectvo nikdy nepoužilo. První ostré nasazení přišlo až ve čtvrtek v Afghánistánu (více o historii bomby se dočtete zde). |
Americké letectvo svrhlo svou nejsilnější nenukleární bombu GBU-43/B ve čtvrtek večer v oblasti Achin v provincii Nangarhár na východě Afghánistánu. Cílem byly tunely bojovníků Islámského státu. Při útoku zemřelo údajně až 90 islamistů (více zde). Drtivé účinky legendární bomby však pocítili i lidé v okolních vesnicích. „Na nějakou dobu jsem přišel o sluch. Okna i dveře mého domu jsou poničené. Ve zdech jsou praskliny,“ popsal Šabzadáh.
O větší letecký útok podle serveru The Guardian požádaly místní bezpečnostní složky, kterým se nedařilo stoupence Islámského státu vyhnat ze zdejších tunelových komplexů. Podle amerického generála Johna Nicholsona se o nasazení bomby rozhodlo přímo v Afghánistánu a ne ve Washingtonu. „Už od března vedeme ofenzivu v severním Nangarháru. Nyní to však bylo poprvé, co jsme narazili na větší odpor,“ popsal důvody nasazení GBU-43/B
Někteří experti však použití „matky všech bomb“ zpochybňují. Argumentují tím, že nasazení takového zařízení je v boji proti skupině asi 800 islamistů zbytečné. „Není pochyb, že Islámský stát je brutální organizací, která páchá násilí na našem obyvatelstvu. I přesto však nechápu, proč použili takovou bombu. Moji příbuzní si mysleli, že přišel konec světa. Každý den tady nalétávají letadla, helikoptéry i drony,“ popsal starosta Achinu Nawíd Šinwárí.
Svržení bomby kritizoval bývalý prezident Afghánistánu
Podle experta na Islámský stát Borhana Osmana vedou Spojené státy úspěšné nálety proti islamistům v Afghánistánu již více než rok. I bez nasazení ničivých bomb jako GBU-43/B. „Nemyslím, že byl takový zásah potřeba. Větší hrozbou pro vládu je nyní Taliban. Amerika je však fixována na tuto malou skupinu islamistů, protože ti chtějí destabilizovat region,“ vysvětluje. Taliban čtvrteční bombardování odsoudil a označil ho za teroristický útok.
Fotogalerie |
Afghánská vláda sice útok ocenila, bývalý prezident Hamíd Karzáí však na Twitteru americký krok odsoudil. „Toto není válka proti terorismu, ale nelidské a brutální zneužití naší země jako testovací půdy pro nové americké zbraně,“ napsal. Podobně tvrdě se proti akci USA postavili pákistánský velvyslanec v Afghánistánu.
Otázky vzbuzují také možné civilní oběti bombardování. GBU-43/B zničí rozlehlé území a nelze vyloučit, že v cílové oblasti se nenacházeli civilisté. Američané podle Nicholsona úzce spolupracovali s lokálními bezpečnostními složkami i kmenovými lídry, aby se ujistili, že všichni civilisté z oblasti odejdou.
Jeden z místních obyvatel po útoku uvedl, že všichni civilisté byli skutečně evakuování. Poslanec za Nangarhár Esmatullah Šinwárí však s odkazem na místní vesničany uvedl, že při svržení bomby zemřel učitel a jeho syn.
| „Matka všech bomb“ poprvé útočila. Zasáhla cíle IS | (0:34) | video: Reuters |
Twitter (X) 
Facebook 
Linkedin
iDNES 
